zakončuje série Voilà! Hercule Poirot a Čtyři roční doby (komplet čtyř novel Stephena Kinga). Šestice titulů, nahraných Mluvící knihou, představuje dva české klasiky (Dyk, Poláček) a dva současné spisovatele (Klíma, Irving).
John Irving se českému posluchači nabízí úplně poprvé, ačkoli jeho knihy jsou u nás už dlouho populární. Patrně nejslavnější Svět podle Garpa na svou oficiální českou audioknižní adaptaci sice teprve čeká, díky Tympanu jsou ale nyní na pultech prodejců neméně známá Pravidla moštárny a dále romány Hotel New Hampshire a Čtvrtá ruka. Všechny v interpretaci Ladislava Mrkvičky a, jak už bylo napsáno, všechny tři coby nahrávky Občanského sdružení Mluvící kniha.
To založil v roce 1995 nevidomý mistr zvuku Pavel Musil s úmyslem rozšířit portfolio zvukových knih pro zrakově handicapované a zvýšit jejich úroveň, jak po technické stránce, tak výběrem profesionálních interpretů. Všichni, kteří znají alespoň některé nahrávky dostupné v knihovnách pro zrakově postižené, musí jeho snahu ocenit. Tím spíše, že nezůstala nenaplněna. Mluvící kniha, soudě podle tympanovských novinkových titulů, produkuje nahrávky o poznání kvalitnější. Důkazem toho je například Irvingova Čtvrtá ruka, která se může směle měřit s komerčně vydávanými audioknihami.
Vedle technické kvality nahrávky je třeba vyzdvihnout především práci interpreta. Hlas Ladislava Mrkvičky můžeme znát z dabingu a dlouhé řady rozhlasových pořadů a audioknih a všude působí jako dokonalý profesionál. Ve svém přednesu dokáže střídat několik různých poloh, dialogy v jeho podání působí přirozeně a přitom všem má posluchač pocit, že celý text zvládnul přečíst na první dobrou.
Pokud je Mrkvička mistrem hlasu, pak musíme Irvinga označit jako mistra slova. Jeho Čtvrtá ruka je napsána (a Ivanem Ryčovským přeložena) přirozeným, nevázaným a vtipným jazykem. Všechny postavy příběhu jsou uvěřitelné, mají jasný charakter a čtenář se s nimi lehce sžije. Irving se ve svém románu nepouští do mnohastránkových popisů lokalit nebo myšlenkových pochodů jednotlivých postav. Vše důležité je zde napsáno v několika řádcích a přitom je ponechán stále dostatečný prostor pro čtenářovu představivost a schopnost domýšlet naznačené. Ještě před bizarní nehodou, při níž ztratí televizní zpravodaj Patrick Wallingford část levé ruky, se tedy krátce dozvídáme o jeho přístupu k profesnímu i osobnímu životu. Víme, jak rád má svou práci a jak rád by ji dělal jinak, víme také, jak je vyhledáván ženami a jak lehce jim podléhá. Chvíli to dokonce vypadá, že ani nehoda s levačkou ho nevyhodí z vyjetých kolejí, naštěstí (pro Patricka) ale dochází postupem dalších několika let ke změně v jeho proplouvání životem a k úpravě priorit. Spolu s tím se vlastně mění i rytmus románu – zatímco první kapitoly jsou nabité dějem, ke konci je už příběh rozvážnější a někomu by se snad mohl zdát dokonce nasládlý. V žádném případě ale nelze říct, že by závěr utíkal doztracena – v tomto smyslu má Čtvrtá ruka jasně vystavěnou koncepci.
Díky Irvingovi, Mrkvičkovi, Mluvící knize a Tympanu se českému posluchači dostává do rukou další kvalitní audiokniha. V grafické úpravě korespondující s knižní předlohou, v délce téměř třinácti hodin. Načasováním svého vydání si přímo říká o to, stát se velmi příjemným vánočním dárkem.
