Důkazy předložené během soudního líčení se zdají nevyvratitelné a hlasování tak nejspíše bude mít hladký a rychlý průběh. Jaké je ale překvapení jedenácti porotců, když se po sečtení hlasů ukáže, že dvanáctý s odsudkem nesouhlasí. Slavné justiční drama Dvanáct rozhněvaných mužů rozehrává na tomto pozadí téměř dvouhodinový příběh, který si můžou vychutnat i příznivci audioknih.
Americký scenárista a spisovatel Reginald Rose zpracoval tuto látku jako film a později i divadelní hru. Jednoho z porotců si v původním americkém filmovém zpracování z roku 1957 zahrál Jiří Voskovec. Nakladatelství XYZ se v roce 2011 rozhodlo pod režijním vedením Jitky Škápíkové natočit toto dílo, a to ve formě dramatizace, které se soukromá vydavatelství zpravidla vyhýbají. Pro tak odvážný krok bylo tedy především potřeba najít tucet herců, jejichž hlasy jsou na první poslech jednoznačně rozpoznatelné a nezaměnitelné. A to se podařilo.
Předsedu poroty, muže, který uklidňuje vypjaté situace a do děje vnáší řád, ztvárnil Petr Kostka. Nejistého porotce č. 2 věrohodně zahrál Jiří Dvořák. Věčně na sebe upozorňující a bezvýhradně požadující nejtvrdší trest – takový je třetí protagonista příběhu, do kterého se neodolatelně vžil rozhněvaný Michal Pavlata. Jiřímu Langmajerovi byla přidělena úloha mladého porotce, snažícího se jít na věc pomocí logických argumentů. Pátým mužem v porotě, zádumčivým a soucitným, se stal herec Vladimír Javorský. První polovinu skupiny pak uzavírá prostý a prakticky smýšlející malíř v přímočarém podání vynikajícího Pavla Rímského.
Sedmička, David Novotný, je muž spěchající na baseballové utkání, který se s ničím nepáře a prosazuje názor, který nejvíce vyhovuje jeho zájmům. Osmým porotcem, klíčovou postavou příběhu, je přemýšlivý architekt, který se jako jediný vzepře všem ostatním. Tuto roli si nemohl vysloužit nikdo jiný než Viktor Preiss. Nejstarší porotce s číslem 9, to je moudrý a rozvážný muž v podání Josefa Somra. Desítka, přízemní a drsný člověk, zaujatý proti přistěhovalcům a zastávající radikální názory na výchovu a společnost. Petr Oliva v jeho roli svým rázným projevem působí naprosto přirozeně. Jedenáctého porotce, muže pocházejícího z východní Evropy a mluvícího s ruským přízvukem, si zahrál Alexandr Minajev. Tucet porotců uzavírá přelétavý zástupce reklamní agentury, kterého skvěle zahrál Oldřich Vízner. Třináctým mužem na nahrávce je soudní sluha v podání Jiřího Žáka. Může si člověk přát ještě lepší herecké obsazení?
Všichni zúčastnění byli na natáčení pečivě připraveni a na jejich výkonech to je znát. Protože většinu stopáže pracuje nahrávka pouze s hlasy a ruchy a hudební doprovod jen odděluje významnější dějové celky, může si posluchač nerušeně vychutnat hlasové mistrovství celé plejády současných hereckých hvězd.
Dostat všechny představitele na místo natáčení do studií ADK-Prague, s jejichž týmem dnes režisérka spolupracuje při přípravě audioknih pro vydavatelství OneHotBook, nebylo vůbec jednoduché. Část audioknihy se proto natáčela pouze se zlomkem hereckého obsazení a celý kolektiv se sešel pouze při finálních natáčecích frekvencích. Do výsledného produktu se naštěstí nepřenesly žádné následky překážek, které bylo třeba při přípravě takto rozsáhlého projektu překonat.
Ačkoliv většina postav dostala přibližně stejný prostor, přeci jen se najdou porotci, kteří do děje vstupují častěji. Díky výraznému hereckému obsazení si posluchač jednotlivé hlasy snadno přiřadí ke konkrétní postavě, ačkoliv za celou dobu hry nepadnou v příběhu žádná jména. Ta ostatně nejsou podstatná. Dvanáct rozhněvaných mužů není hra o hledání pravdy, nejdůležitější není to, zda mladík zločin spáchal či nikoliv. Je to zamyšlení o tom, jak můžou maličkosti, například složení poroty a vnímavost jejích členů k detailům, ovlivnit život někoho druhého. Jde zároveň o sondu do psychologie různých typů lidí, způsobu, jakým si utvářejí a následně hájí své názory.
Ve vyhrocené situaci, kdy namísto nestranného rozhodování vyplouvají na povrch předsudky, odlišné názory na společnost i osobní zášť, se ze zdánlivě jednotné dvanáctky mužů stávají dva znesvářené tábory, mezi kterými přebíhá několik nerozhodných. Porotce č. 8, architekt, je ze své profese zvyklý se na věci dívat jinýma očima, než většina lidí. Netvrdí, že je obžalovaný nevinen, pouze klade otázky, které zpochybňují jednoznačnost předložených faktů. Je zvyklý o věcech déle diskutovat, na což nejsou někteří jeho kolegové porotci zvyklí. Autor ve hře bohatě vykresluje reakce zbylých jedenácti postav – od sdílení pochyb až po zatvrzelé trvání si na svém původním přesvědčení. Ve hře se střídají klidné pasáže s těmi bouřlivými, kdy se jednotliví porotci dostávají do konfliktů, což vytváří ideální půdu pro zvukové zpracování. Naštěstí si zkušený tým herců a tvůrců dramatizace dokázal s atmosférou příběhu a jeho gradací poradit, takže nevšední posluchačský zážitek je zaručen. A to i přes to, že se celý děj dramatu odehrává v jedné uzavřené místnosti a za minimálního využití zvukařských rekvizit.
Dvanáct rozhněvaných mužů vystupuje z řady běžné audioknižní produkce hned v několika aspektech a nejde přitom zdaleka jen o štědrou stopáž a nezvykle velké množství zúčastněných kvalitních herců. Dramatizace obsahuje několik silných momentů, které nutí postavy změnit své smýšlení a posluchače přinejmenším přemýšlet. Třeba o tom, jak málo někdy rozhoduje o osudu člověka a jak důležité je umět pochybovat.
