Vyhledat
Kosmonaut z Čech
Kosmonaut z Čech

Recepturu pro sepsání románu Kosmonaut z Čech jako by vytvářel stroj. Dostatečně inteligentní na to, aby vytušil, jaké ingredience dobře zafungují při ambici oslovit dostatečně široké čtenářstvo, a jak přitom uchovat punc jinakosti a odér artu.

Není divu, že prvotina ještě ne třicetiletého Jaroslava Kalfaře, Kosmonaut z Čech, vzbudila při svém nedávném vydání mimořádnou pozornost: autor ji napsal v angličtině a poprvé uvedl ve Státech, kde se dočkala řady (pozitivních) recenzí v těch serióznějších médiích. Tahle opačná cesta (ze zahraničí směrem k nám) se u „české“ literatury nevídá často, a lze proto pochopit velezájem našich médií. A stejně pochopitelné, jako ono haló, je i rozhodnutí dostat Kosmonauta z Čech do podoby audioknihy. Nepřekvapí ani, že se tohoto kroku chopilo vydavatelství OneHotBook, které a) si takové žhavé novinky umí dobře pohlídat, b) věnuje českým knihám systematickou péči.

Kosmonaut z Čech se čte a poslouchá opravdu velmi dobře. A to dokonce tentokrát neznamená, že by autor rezignoval na utvoření působivého stylu, jazyka, který v řadě chvil čechrá, někdy provokuje, vzbuzuje zkrátka emoce, chvílemi svou básnivostí, jindy zas schopností být ve své strohosti překvapivě krutý. Dokonce si Kalfař zaslouží respekt za um dát dohromady několik příběhových vrstev a s každou de facto i trošku (někdy víc) odlišný žánr. A tak Kosmonaut z Čech je sci-fi románem, stejně jako introspekcí hrdinova vnitřního světa – jeho vztahů, jeho minulosti. A nad to i zážitkovou ilustrací pohnuté morálky totalitního režimu, stejně jako fabulací nad alternativní historií. Na jeden román o třech stovkách stran (dvanácti hodinách poslechu) je to úctyhodný balík – a světe div se, ono se to v něm nemele, celek je kompaktní a při odstupu (dočtení a poslechu) očividně pevně vybudovaný od samého začátku až do konce. A to, aniž bychom dokázali jednotlivé vývojové vzorce předvídat. Už proto si román pochvalu zaslouží, už proto byste jej měli zkusit.
 

Přesto má, jak správně tušíte, svá ALE. Dostávám se k perexu článku. Při přípravě jako by skutečně za Kalfaře myslel počítač. Když byste si při poslechu vypisovali různé dílčí motivy, jež spřádají dějovou síť, zjistili byste, že jde de facto o prvky, které by při společném brainstormingu dali do kupy nakladatelé, plánující společně nějaký zaručený hit, který v USA vzbudí pozornost svou „východní poetikou“, přesto bude dostatečně kamarádský s mainstreamovou produkcí. S troškou rýpavosti lze tedy říct, že Kalfař v tomto směru zafungoval zejména jako prodejce, než jako spisovatel-hledač. Jednotlivé motivy coby korálky zavěsil na nit natolik promyšleně, aby žádný z nich na sebe příliš dlouho nepoutal pozornost. Nejenže tak román působí vlastně dynamicky, nestačí nudit, ale odkloní se od rizika čtenářského hloubání, které by dost možná mohlo rozpoznat povrchnost Kalfařova tvůrčího myšlení.

banner 1200x150

Samotnému se mi to přihodilo při poslechu několikrát. Když například při „sci-fi kapitolách“ začalo vyprávění nápadně připomínat A. C. Clarka nebo S. Lema, či dokonce některé jejich filmové adaptace (tak třeba Solaris), Kalfař přehodil výhybku a má mysl se musela zaobírat zcela jiným žánrem a jinými motivy. Když naopak při cestách do hlubin sebereflexe hlavního hrdiny začal být Kalfař namísto jímavosti jaksi vágní (nebo opět asocioval jiná díla: např. Hejno bez ptáků), před pocitem sebeparodie jej zachránila… ano, výhybka a změna žánru a motivů. Rozhodně bude zajímavé si Kosmonauta z Čech po čase zopakovat a tentokrát se nenechat autorem manipulovat, nýbrž kritičtěji podrobovat text vlastnímu hodnocení.

Pro výše zmíněný rys je vlastně zvuková podoba knihy ještě o poznání výhodnější: plynulý tok vyprávění totiž zamezuje (snadné) možnosti se nad jednotlivými slovy, větami podrobně zamýšlet, k textu se vracet, a odkrývat tak možné slabiny či snad samoúčelnou „hezkost“ stylu. Audiokniha se totiž pravděpodobně ještě o něco lépe vstřebává než text samotný.

Podepsal se na tom pochopitelně interpret Petr Jeništa, herec Divadla Na zábradlí, pro něhož je Kosmonaut z Čech audioknižní premiérou. Vedl jej však zkušený Hynek Pekárek, režisér nejen nedávné novinky Dešťová hůl, ale i výtečně načteného Totálního rauše nebo Marťana. Jeništa ve svém projevu výrazně neproměňuje způsob čtení s ohledem na vyprávěnou linii či žánr, díky tomu se nejen podílí na kompaktnosti celé knihy, ale také dává posluchači pocit, že naslouchá jednomu konkrétnímu člověku – bytosti, která se ocitla na prahu (sebe)poznání a potřebuje se s tím vypořádat. Kongeniálně se jeho barva a dynamika hlasu podporuje s minimalistickým hudebním doprovodem. Vše jako by na nás spíše šeptalo, celek je pak křehčí a intimnější, než by možná byl při tradičním čtení.

Prostor v audioknize sice dostávají ještě další dva herci, ale party Veroniky Khek Kubařové a Vasila Fridricha patří mezi to nejslabší, co Kalfař do své knihy umístil. A díky tomu, že i zvukově (právě kvůli jiným hlasům/hercům) tato místa vyčnívají, může být při poslechu pocit z takové „chybovosti“ ještě o to silnější.

Datum: 

Autor recenze: 

Audioknihy ze stejného žánru

Šestadvacet volně spojených povídek líčí budoucí kolonizaci Marsu. Lidé přicházejí a svým vpádem ruší tiché kouzlo rudé planety, ale nakonec – po letech nesnadného vzestupu a následného pádu – ji stejně opouštějí a ponechávají znovu osamělou a ztichlou. Jen vítr se prohání opuštěnými městy pozemšťanů a dávno vymřelými letovisky Marťanů.
Málokdo tušil, jak dramaticky se Československo změní, když v roce 1927 v prezidentských volbách zvítězil Bohumil Němec, Rudolf Beran se stal ministerským předsedou a izolacionisté převzali v zemi vládu. Poznejte zevnitř to, co je dnes označováno za nejrozsáhlejší sociální experiment, a seznamte se s osudy lidí, kteří pocítili dopady Krumlovského programu na vlastní kůži.
Rowan se rozhodl, že na vlastní pěst napraví cech smrtek a podrobí jej zkoušce ohněm – a to doslova. Po zimním konkláve zmizel v ústraní a od té doby podniká útoky na zkažené smrtky — nejen ve StředoMerice, ale na celém kontinentu. Stal se z něj lidový hrdina – smrtka Lucifer – který v černé…
McEwanův příběh jedné svatební noci z počátku šedesátých let, zasazený do krásného prostředí na pobřeží jižní Anglie, nabízí hluboké zamyšlení nad dobovou podmíněností lidského chování, citů i vztahů. Děj se odehrává v časech, kdy v ovzduší rezonují naděje nadcházejícího svobodomyslného desetiletí i první písně Beatles, proslýchá se cosi o americkém vynálezu v podobě antikoncepční pilulky,…

Recenze ze stejného žánru

Katniss by mohla za jiných okolností chodit do školy a řešit obyčejné potíže. To by ale nesměl svět tak, jak ho známe, zmizet a místo něj existovat postapokalyptická civilizace, v níž jsou životní podmínky zcela odlišné. Namísto školní brašny tak Katniss nosí na zádech luk a šípy a načerno loví lesní zvěř, aby uživila rodinu.…
Margaret Atwoodová je po čertech chytrá ženská. Studovaná a obdařená představivostí, která jí umožňuje vypustit a zkrotit démony pevně přisáté na rubu zdánlivě civilizovaných lidských povah. A protože tahle kanadská spisovatelka neztrácí ani v osmdesáti vitalitu a jasnozřivost, vydala po pětatřiceti letech volné pokračování svého slavného románu Příběh služebnice.
Ještě do nedávna jsme mohli v audioknižním prostředí narazit na příběhy Jana kotouče pouze ve dvou zvukem vydaných antologiích a románech z jedné knižní série. Letos ale Kotoučovy audioknihy začaly přibývat jako houby po dešti. Hranicemi impéria to začalo a nutno říct, že začátek je to velmi slibný, byť bohužel ne brilantní.
Stává se někdy, že témata visí ve vzduchu. Dlouho se nic neděje a najednou se vynoří několikeré zpracování téhož textu, protože jeho inscenátoři mají dojem, že dovede hovořit k současnosti. Příkladem budiž nedávné trojí zvukové provedení Fuksova Spalovače mrtvol. My se ale budeme věnovat jinému románu: v roce 2016 a 2018 vznikly celkem tři nahrávky…

Dále od recenzenta

Pro řadu z nás představuje osvojení cizí řeči takřka nemožný úkol. „Syndrom Achillovy paty” roste o to více, o co déle s budováním návyku učit se jazyk bojujeme. Jenže, jak se popasovat s tvrzením, že „nic takového jako těžký jazyk neexistuje”? Autorem tohoto postřehu je Gabriel Wyner, který své zkušenosti s osvojením (několika) cizích jazyků…
V roce 1969 přišel rozhlasový režisér Jiří Melíšek s nápadem zaznamenat formou rozhovorů životní vzpomínky Jana Wericha. Od září každou sobotu se tak z rádia linul hlas tohoto velkého pábitele. Počátkem následujícího desetiletí na dvou LP vyšel pouze dvouhodinový výběr, až od letošního května máme možnost si takřka devítihodinový cyklus poslechnout v jeho úplnosti.
Barbora Šťastná nevede jen časopis Moje psychologie, ale známá je především díky svému Šťastnému blogu. Právě ten se stal stavebním kamenem její Šťastné knihy. Knihy, která svou anotací vzbuzuje očekávání změny života, ale namísto ní nás ještě pevněji usadí do křesla pasivity.

Další lákavé recenze

Symfonie s úderem kotlů
Recenze

Nemuzikální akvarista

Audioknižních detektivek se Sherlockem Holmesem existuje celá řada a nemálo z nich je k dispozici i ke koupi na audioknižním trhu. Jedná se o příběhy ...
Číst dál →
Povídky a příběhy
Recenze

Pocta Josefu Somrovi

Čerstvý držitel Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v činohře, pan Josef Somr, slaví 15. dubna 2014 své osmdesáté narozeniny. Jeho jméno je zárukou té nejvyšší ...
Číst dál →
Svědkyně ohně
Recenze

Poctivé drámo

Severská detektivka je v současnosti světovým fenoménem a ani čeští čtenáři nezůstávají o nic ošizeni. Zatímco před revolucí a v 90. letech jsme mohli poznat ...
Číst dál →
Dvanáct nejznámějších povídek
Recenze

Podivné experimenty Edgara Allana Poea

Do kin právě přichází snímek Podivný experiment, který, stejně jako o dva roky dříve Havran, převádí na filmové plátno povídky, které napsal mistr napětí Edgar ...
Číst dál →
banner 300x480
banner 300x300
banner 300x300

O autorovi

Kosmonaut z Čech
Když se ve sluneční soustavě objevil podivný oblak, rozhodla se malá země uprostřed Evropy vyslat na nebezpečnou misi jednočlennou posádku. Vyvolený astronaut Jakub Procházka by se mohl stát nejslavnějším mužem na Zemi. Pokud ovšem není celý projekt předem určený k nezdaru – ať už pro neznámou podstatu oblaku, nebo proto, že si s sebou Jakub vedle vědeckých zkušeností veze i břímě minulosti… Skličuje ho osamělost i ztráta kontaktu s manželkou, kterou nechal doma. Jaká jsou dosud neodhalená tajemství vesmíru? A jsme v něm sami?
Přejít nahoru