Miloš Kopecký
22. srpna 1922 se v Praze narodil Miloš Kopecký, mimořádně oblíbený herec, dlouholetý člen Divadla na Vinohradech
Jeho hlas se zachoval na obrovském množství nahrávek především z produkce Rozhlasu a Supraphonu, z nichž je momentálně v prodeji více než šedesát.
Titul Radioservisu Detektivní povídky z pera Karla Čapka přináší krom dvojice textů v jednohlasné interpretaci Karla Högera a Martina Růžka i famózní dramatizaci povídky „z jedné kapsy“ Pád rodu Votických, kterou podle scénáře Dagmar Hubené v roce 1977 natočil režisér Jan Lorman. Kopecký zde ztvárnil archiváře Divíška, který si jde pro odbornou radu ke komisaři Mejzlíkovi (Vlastimil Brodský) ohledně záhadného případu z roku 1465.
Kopecký byl jedním z mnoha herců, kteří se v rozhlasovém studiu převtělili do ikonické postavy Sherlocka Holmese, jeho Watsonem byl neméně skvělý Rudolf Hrušínský. V jejich podání vznikly v roce 1993 podle scénářů a v režii Jiřího Horčičky čtyři rozhlasové hry: Strakatý pás, Námořní smlouva a Poslední případ. Zbývající Umírající detektiv je bohužel jedinou nahrávkou, která je dostupná v běžné distribuci.
Není bez zajímavosti, že si Kopecký zahrál i doktora Watsona, konkrétně v dramatizaci povídky českého holmesologa Rudolfa Čechury Sherlock Holmes a expert, kterou v roce 1981 natočil režisér Karel Weinlich. Hra pro starší děti a mládež je součástí titulu 15 případů Sherlocka Holmese – slavného detektiva ztvárnil Svatopluk Beneš.
Mezi milovníky mluveného slova a rozhlasových dramatizací obzvlášť je dobře známo, že se Kopecký nadchnul pro dramatizaci románu Michaila Bulgakova Mistr a Markétka Jana Vedrala natolik, že ho dlouho a neúnavně prosazoval jako divadelní představení – to se mu povedlo o dva roky později, kdy ji divadlo uvedlo jako poslední předrevoluční premiéru v režii Jaroslava Dudka a částečně i v rozhlasovém obsazení. Třídílný seriál natočil v roce 1987 Jiří Horčička s Ladislavem Frejem, Helenou Fridrichovou, Viktorem Preissem, Eduardem Cupákem a plejádou dalších skvělých herců; Miloš Kopecký ztvárnil Bulgakovovu verzi satana Wolanda.
Ray Bradbury
105 let dnes uplyne od narození amerického spisovatele, esejisty a scenáristy Raye Bradburyho, mistra science fiction, hororu a fantasy, který dokázal žánrové čtení povýšit na výsostnou uměleckou literaturu.
V roce 2018 načetl herec Martin Siničák jeho „román v povídkách“ Marťanská kronika, poetické a melancholické vylíčení lidské kolonizace Marsu, v němž se zrcadlí proměny civilizace, střet kultur i hrozba sebezničení lidstva.
V témže roce vyšla u téhož Nakladatelství Plus i Branduryho nejznámější a dost možná i nejlepší kniha, dystopie 451 stupňů Fahrenheita. Autor vylíčil společnost, v níž je zakázáno číst knihy. Hlavní hrdina, hasič Guy Montag (přičemž hasiči zde nehasí, nýbrž zapalují – název knihy odkazuje k teplotě, při které začíná hořet papír) bojuje za svobodu myšlení a obnovení lidské identity skrze poznání. V dramatizaci a zeřii Jana Jiráně hrají Jaromír Meduna jako vypravěč a kapitán Beatty, Kamil Halbich jako Montag a Tereza Bebarová, Jan Hartl, Jiří Lábus či Jana Synková. O této nahrávce pojednává náš starší článek Bradbury dramatizovaný.
Totéž nakladatelství, které v té době přešlo pod Knihu Zlín, stojí i za dvěma povídkovými audioknihami: Temný karneval z roku 2018 představuje v podání Miloslava Mejzlíka a Martina Hrušky zvukovou podobu první Bradburyho sbírky povídek z roku 1947. O nahrávce jsme referovali v článku Bradburyho sbírka podivností.
Jaromír Meduna o rok později načetl osmnáct povídek z žánru sci-fi, které Bradbury vydal v roce 1951 pod názvem Ilustrovaný muž. I tato nahrávka neunikla pozornosti našeho recenzenta, který o ní pojednal v článku Ilustrovaný svět budoucnosti.
V roce 2016 načetl Bradburyho fantasy pro děti Strom duchů – příběh osmi kamarádů kteří se vydali hledat svého kamaráda Pipkina, který byl unesen tajuplnou silou do strašidelného domu na kraji města – herec Igor Orozovič.
