Čtenáře/posluchače, kteří si zvolí Scarrowovo Pod znakem orla, ale pravděpodobně bude lákat spíše líčení konfliktů a fungování tehdejší armády. Svým způsobem lze první část rozsáhlé série Cato vnímat jako příspěvek k militaristickému žánru (ve zvuku vydaných knih naposledy zastoupený Na mušce lovce). Čiší z něj „opravdové chlapství“, důležitá role mužské důvěry a přátelství, které může zachránit život (což je velmi podobné zase westernovému žánru), stejně tak i úmyslně podrobněji popisované detaily ze života vojáků nebo z jejich potyček a bitev.
Pod znakem orla se odehrává v roce 42 našeho letopočtu, v čase, kdy se k II. legii přidává nový rekrut Quintus Licinius Cato. A jak má akční žánr v oblibě, tento zprvu neadekvátní voják (a takřka antihrdina) zejména díky krizovým situacím dospívá a proměňuje se ve skutečnou dramatickou postavu hrdiny. Scarrow naštěstí nezůstává pouze u tohoto, vlastně velmi předvídatelného, vzorce a své vyprávění doplňuje o tajemství spojené se spiknutím, které může sesadit samotného císaře. Hra se tedy odehrává nejen na bojištích, cvičištích, ale i v zákulisních koutech.
První díl ze třináctidílné série si připravuje dostatečně pevné základy ke čtenářskému zájmu. Kniha to není k poslechu nikterak náročná (snad s výjimkou úvodních vysvětlivek různých hodností a členění římské armády) a interpret Marek Holý se nebojí o něco více dramatizovat a hrát. Pod znakem orla proto dost pravděpodobně zafunguje a dá příčinu ke vzniku dalších dílů. Přesto si nekritickou pochvalu nezaslouží. Kupříkladu hudební kompozice se spokojí s neustálou krátkou variací téhož motivu (spíš jde o jingl, než o hudební vsuvky v pravém slova smyslu). Zejména ale Scarrowův jazyk je literárně spíše dost obyčejný, pozornost směřuje autor k ději a dostatečně jasnému popisu, což může rozšířit čtenářskou obec, ale nemálo jedinců od sebe naopak odstrčit.
