Kniha brněnského autora Jindřicha Kačera se soustředí zejména na tu první kategorii. Jako absolvent univerzitního oboru historie, redaktor a šéfredaktor v populárně-historických časopisech, ale i jako pouhý nadšenec shromáždil současné i starší teorie a vědecké poznatky a pustil tak do světa svou prvotinu pod názvem Temné počátky českých dějin.
Svým názvem publikace odkazuje především ke stále nezaplněným místům v životě Slovanů v raném středověku. Kačerovo dílo nabízí průřez nejznámějšími teoriemi, které díky populárně-naučnému stylu lehce zprostředkovává čtenáři. V zásadě nepřichází s ničím novým nebo objevným, pro absolutního laika se však může jednat o cenný odrazový můstek pro další díla s podobnou tematikou. Autor v logicky uspořádaných kapitolách popisuje počátky Sámovy říše, ale i způsob boje, zbraně, odívaní, stravování a mytologii Slovanů. Zajímavou a osvěžující vsuvkou jsou krátké fiktivní příběhy, v nichž se autor snaží zakomponovat již sdělené skutečnosti do širšího kontextu nebo jim dodat potřebnou hloubku a emoce.
Audiokniha Temné počátky českých dějin vychází pod hlavičkou nakladatelství Jan Melvil Publishing, které publikovalo i její tištěnou podobu. V roli hlavního narátora stojí Zdeněk Kupka, jako vypravěči povídek se střídají Jana Štvrtecká a Jan Jedlinský.
Již původní kniha disponuje přitažlivou formální i obsahovou stránkou. Audioverze tak tento zážitek posouvá ještě o kousek dál. Díky příjemné interpretaci Zdeňka Kupky se faktografické pasáže velmi dobře poslouchají, narátor dokáže přitáhnou dostatečnou pozornost a odevzdat publiku skutečnosti tak, jak to Jindřich Kačer zamýšlel – zábavně i věcně. Samotné povídky vykazují z literárního hlediska značné rezervy. V mnoha případech se jedná jen o jakési vyprávění smyšlených obyvatel slovanské osady, kterým chybí výraznější dramatický oblouk nebo pointa. Právě tyto nedostatky se Janovi Jedlinskému a Janě Štvrtecké podařilo z větší části překrýt. Pořád lze najít pasáže, které by stálo za to proškrtat nebo přepsat, v audioverzi ovšem nejsou až tak patrné. Jedlinský i Štvrtecká zdařile vystihují tón, náladu i téma každého z příběhů, přirozeně se objevují v rolích byzantského kupce, mladé dívky, nebo dokonce dětí rozličných věkových kategorií. Jejich vyprávění tak dodává audioknize potřebného ducha.
Největším problémem audioknihy je tak její hudební složka. Tu tvoří v podstatě jeden, zpočátku celkem příjemný, středověko-slovanský motiv. Hraje roli úvodní znělky a jeho zkrácená verze také předěluje kapitoly a jednotlivé povídky. Jinými slovy, objevuje se až příliš často a v nezměněné podobě. I když skladba může v úvodu vhodně podtrhovat téma i atmosféru, postupně se stává pro svou monotónnost lehce únavnou, ba až otravnou. Pro takové dílo si lze představit podstatně pestřejší a hravější zvukovou stránku, která nebude posluchače zbytečně udolávat.
