Představy o ideální společnosti mají však svůj protipól v antiutopiích či dystopiích, tedy ve vykreslování společností a světů, které naopak představují tu nejhorší nebo jednu z nejhorších možností, kam lidstvo dospěje. Dystopických románů vzniká především ve 20. století nepřeberné množství a ty nejlepší z nich se už etablovaly do kánonu světového písemnictví.

Předchůdci

Vědec, který zkoumá čtvrtou dimenzi prostoru, se díky svému vynálezu přenese do roku 802 701, kdy se lidstvo rozdělilo do dvou ras: na mírumilovné, v dokonalé společnosti žijící eloie a jejich soupeře, krvelačné morlocky. Melancholickou, ale na svou dobu až neuvěřitelně prozíravou novelu Stroj času vydal H. G. Wells v roce 1895. Jde především o sci-fi, ale některé dystopické motivy jí nelze upřít. Český překlad plodné spisovatelky a feministické aktivistky Pavly Mrhové-Muckové-Moudré vyšel v roce 1905 a na další vydání kniha čekala až do roku 1992, kdy ji v překladu Jany Mertinové vydalo nezávislé nakladatelství Lika Klub. Audioknihu pak připravilo Tympanum, pro které novelu v roce 2022 načetl herec Alexej Pyško.
 

Stopa vede do Ruska

Pokud se chceme dopátrat díla, které založilo tradici moderního dystopického románu, musíme se paradoxně poohlédnout v Sovětském svazu. Zde v roce 1920 dokončil Jevgenij Zamjatin svou prózu My. Ta nejprve vyšla v anglickém překladu v roce 1924, o dva roky později už byl k dispozici první český překlad, zatímco v SSSR smělo dílo poprvé vyjít v roce 1988. Není ani příliš divu, kniha popisuje společnost obývající jednotný celosvětový stát pod vedením Dobroditele, v níž je unifikace lidí natolik pokročilá, že už ani nemají jména a oslovují se čísly. Konečná fáze lidských dějin v románu nastává ve chvíli, kdy je v Jednotném státě potlačena poslední kontrarevoluce a lidem je z mozků vyoperováno centrum fantazie. Jak je i z tohoto zjednodušeného popisu patrné, Zamjatin byl inspirován režimem ve vlastní zemi a sám přímo inspiroval nejen Orwellův román 1984, ale i řadu dalších autorů. V roce 2018 načetl v rámci rozhlasové četby na pokračování tento mimořádný román sovětským režimem tvrdě perzekvovaného autora výtečný Petr Kubes, avšak tato nahrávka je momentálně nedostupná. Kompletní audiokniha My je tak k poslechu jen ve slovenské verzi, kterou v roce 2022 načetl Milo Kráľ.
 

Na běžícím pásu

Sériová výroba nejprve zboží, poté zábavy a nakonec i geneticky dokonalých dětí v jediném Světovém státu pod heslem „Komunita – identita – stabilita“. To je ve zkratce představa o budoucnosti lidstva, kterou ve svém románu Konec civilizace nastínil anglický filozofující prozaik Aldous Huxley. Román z roku 1932 vyšel česky hned následující rok, v novém překladu Josefa Kostohryze a Stanislava Berounského pak poprvé v roce 1970. Příběh společnosti, která se pro účelnost a rychlost vzdala citu i svobody, konfrontovaný s postavou Divocha, který zůstal tohoto vývoje ušetřen, vyšla jako audiokniha v nakladatelství Tympanum v roce 2019 a načetl ji mrazivě věcným způsobem Marek Holý.
 

Když dvě a dvě nejsou čtyři

„Svoboda je svoboda říkat, že dvě a dvě jsou čtyři,“ pravil v narážce na ilustrativní výrok politika z dob francouzské revoluce Emmanuela Josepha Sieyèse anglický socialista George Orwell, autor zřejmě nejslavnější a také politicky nejzneužívanější dystopie 1984. Jeho román poprvé vydaný v roce 1949 popisuje život v Londýně, který je součástí fiktivní Oceánie, v níž vládne totalitní diktatura pod vedením Velkého bratra, který si nárokuje nejen lidské jednání, ale i myšlení (ideozločin) a dokonce prožívání (láska je jedním z hlavních ideozločinů). Román zkoumá mechanismy, na kterých by takováto totalita stála, a také (prakticky nulové) možnosti disidentství v ní. Zvukovými zpracováními Orwellova opusu magnum se podrobně zabýval v rozsáhlém šestidílném seriálu článků Lukáš Vavrečka.
 
O pět let dříve napsal Orwell satirickou bajku Farma zvířat, která bývá nejčastěji interpretována jako alegorie stalinského režimu v Sovětském svazu a jednotlivým zvířecím postavám bývají dokonce přiřazovány jejich domnělé lidské předobrazy od Lenina přes Trockého až po samotného autora. Tuto zpočátku nepříliš úspěšná novela, která se však časem probojovala do popředí čtenářského zájmu prakticky v celosvětovém měřítku, připravilo jako výtečnou audioknihu Tympanum v roce 2021 a za mikrofon povolalo skvělého Petra Čtvrtníčka. Starší četba Josefa Vinkláře z roku 1994 vyšla před časem u Radioservisu, aktuálně však není dostupná.
 

Když hasiči zapalují

Hekticky fungující hedonistická společnost zakáže knihy. Hasiči, kteří nemají ve světě nehořlavých technologií co na práci, je pálí – román nazvaný 451 stupňů Fahrenheita, což je teplota, při které hoří papír, je jedním z nejznámějších žánrových textů a také jedním z mála, které směly česky vyjít i během komunistického režimu. Ray Bradbury jednu ze svých dvou nejslavnějších próz (druhou je neméně slavná Marťanská kronika) poprvé vydal v roce 1953 a česky vyšla v roce 1957 v překladu Josefa Škvoreckého a Jarmily Emmerové. Román existuje ve zvukové podobě pro širokou veřejnost dvakrát jako dramatizace – tu první natočil Český rozhlas v režii Lukáše Hlavici v roce 2017 v hlavní roli s Petrem Lněničkou, který byl za svůj výkon oceněn Cenou rozhlasové Thálie. Tato verze je momentálně nedostupná. Audiokniha v produkci vydavatelství Tympanum je dramatizovanou četbou s minimem úprav, vznikla v režii Jana Jiráně v roce 2021 a slyšet v ní můžeme třeba Kamila Halbicha, Jana Hartla, Jiřího Lábuse a další vesměs skvělé rozhlasové herce.
 

Děti v ráji

Románová prvotina a zároveň nejslavnější dílo anglického nobelisty Williama Goldinga Pán much z roku 1954 je příběhem větší skupiny chlapců, kteří ztroskotají na opuštěném ostrově, čekají na záchranu a mezitím se snaží vytvořit nějakou formu organizace, ve které by mohli přežít. Demokratické principy a ideály rovnosti se pro vzdělané děti jeví jako skvělá volba, avšak jak Golding dokládá, lidská přirozenost je patrně mnohem méně civilizovaná, než jsme ochotni připustit.

Text, který autor označoval za báji či symbolické podobenství, se stal předmětem kontroverzí pro svůj explicitní jazyk a násilné scény a byl proto na mnoha místech (zejména, ale nejenom v USA) zakazován. V roce 1963 ho zfilmoval světoznámý Peter Brook. Česky kniha vyšla několikrát, poprvé v roce 1968. Patnáctidílnou četbu na pokračování připravila režisérka Simona Nyitryová a dramaturg Marek Pivovar s nepříliš přesvědčivým Tomášem Jirmanem v roce 2017, letos pak titul vydalo Tympanum jako nezkrácenou audioknihu, v níž se za mikrofon posadil Michal Zelenka.

 

Božský Karel

I v českém písemnictví se objevují nejen texty s dystopickými prvky, ale i plnohodnotné antiutopie. Mezi ty první patří třeba fejetonový román Válka s Mloky (1935) a divadelní hra R.U.R. (1920) Karla Čapka, v jistém smyslu ale i jeho fejetonový román Továrna na Absolutno (1922). Všechna tři díla spojuje motiv vynálezu či objevu, který konsekventně vede ke katastrofě. Vzpoura polidštěných Rossumových universálních robotů, přemnožených inteligentních Mloků či nekontrolovatelnost karbutátorů, které při spalování „uvolňují Boha“, vedou vždy ve svém důsledku ke krveprolití, válce a totálnímu rozvratu lidského řádu.

11. června 1927, necelý rok po londýnské rozhlasové premiéře, vysílalo brněnské studio Československého rozhlasu přímým přenosem inscenaci R.U.R. v režii a s úvodní přednáškou významné osobnosti zdejšího éteru Vladimíra Šimáčka. Domácí rozhlasoví tvůrci sáhli po tomto díle také v roce 1935, kdy se z rádií ozvala inscenace v esperantu, o rok později vznikla adaptace v režii Františka Salzera. Rozhlasově bohatý byl rok 1939, kdy v reakci na předčasné úmrtí slavného Čecha koncem předchozího roku odvysílaly své inscenace BBC, Radio Paris i náš rozhlas. Pokud jde o další zahraniční uvedení, najdeme krom předpokládané slovenštiny záznamy o inscenacích ve španělštině či rumunštině. V roce 1968 natočil v úpravě Dalibora Chalupy výtečnou inscenaci režisér František Štěpánek a do hlavních rolí tehdy obsadil Vladimíra Brabce, Jaromíra Spala, Otakara Brouska či Jaroslavu Adamovou. Nahrávku v roce 2014 vydal Radioservis.
 
První rozhlasovou verzí Továrny na absolutno je osmidílná dramatizovaná četba na pokračování z roku 1964, v níž v režii legendárního Jiřího Horčičky účinkovala plejáda tehdejších hereckých hvězd, například Karel Höger, František Smolík a další. V roce 1988 se k látce vrátil Jiří Horčička jako režisér dvoudílné dramatizace Jana Pišty, ve které hrají například Vladimír Brabec, Rudolf Hrušínský, Jiří Adamíra nebo Gabriela Vránová. Klasické audioknihy jsou k dispozici dvě, obě z roku 2022: pro své vydavatelství Kanopa načetl román Václav Knop, pod značkou SAGA Egmont příběh vyšel v interpretaci loutkoherce Ivo Martáka.

S Mloky se v éteru válčilo poprvé v roce 1958, kdy vznikla mimořádná inscenace Jiřího Horčičky s Karlem Högerem či Františkem Filipovským. V jejím prologu zazněl ze záznamu hlas samotného autora, jehož přednášku O válce s Mloky zaznamenal rozhlas v březnu 1936. Opět můžeme zmínit řadu zahraničních inscenací ze studií od Moskvy po New York, zajímavá je i slovenská rozhlasová četba z roku 1991 s populárním Mariánem Geišbergem. Klasická nezkrácená audiokniha Válka s Mloky  je k mání od roku 2021, kdy román pro Tympanum načetl famózní Lukáš Hlavica.
   

Co ještě chybí

Dystopických románů je nepřeberné množství a rozhodně nelze zmapovat jejich terén v takové šíři, abychom uvedli všechny. Přesto bychom neměli zapomenout na ty, které se tak či onak staly významnými a ještě jsme je nezmínili.

Jen nepatrnou stopu má v české zvukové podobě jeden z nejzajímavějších autorů vůbec, Kurt Vonnegut jr. Jeho světově proslulé Mechanické piano (1952) je antiutopií se vším všudy: neveselá představa přetechnizované společnosti, v níž lidé přestávají být lidmi, je trefnou odpovědí na osvícenskou představu o člověku jakožto stroji, ale i na stále konzumnější způsob života v autorově tehdejší současnosti. Záznam o tomto výtečném a nadčasovém románu najdeme pouze v katalogu Knihovny a tiskárny pro nevidomé, pro jejíž klienty ji v roce 1984 načetl Milan Neděla.

Rovněž slavný Den trifidů Johna Wyndhama z roku 1951 se silnými dystopickými motivy si aktuálně mohou poslechnout si pouze zrakově postižení na nahrávce KTN v načtení Jiřím Zavřelem, protože četba Norberta Lichého vydaná roku 2017 Radioservisem už není v prodeji.

Oproti tomu další dvě slavné dystopie dostupné máme, a to v obou případech s mimořádnými výkony interpretů. Mechanický pomeranč Anthonyho Burgesse, jehož příběh o nelidském způsobu krocení násilníků geniálním způsobem zfilmoval Stanley Kubrick, načetl v roce 2022 pro Tympanum populární David Novotný. Slavný Blade Runner s podtitulem Sní androidi o elektrických ovečkách? odehrávající se v troskách světa s prakticky dokonale vyhubenými živočichy zase v roce 2016 na nahrávce vydavatelství OneHotBook načetl Martin Myšička.

 
Kanadská autorka Margaret Atwoodová napsala v roce 1985 prozíravou antiutopii Příběh služebnice. Odehrává se ve Spojených státech, které ovládnou fanatičtí křesťané a z každého, kdo se proviní proti pravidlům nastoleného totalitního režimu, čeká osud otroka nebo služebnice povinné rodit děti, které pak nikdy neuvidí. Touto knihou a jejím volným pokračováním Svědectví z roku 2019 autorka reaguje na mnohá zfanatizovaná ultrakonzervativní hnutí, která se už ani nevyhýbají mainstreamovým politickým proudům. Po obou románech sáhlo vydavatelství OneHotBook. Příběh služebnice vyšel v roce 2017 v interpretaci výtečné Zuzany Kajnarové s přispěním Martina Myšičky, Svědectví o tři roky později načetli Taťjana Medvecká, Veronika Khek Kubařová, Eva Josefíková a Martin Myšička.
 
Posledním autorem, kterého zmíníme, je ruský prozaik, žurnalista a disident Dmitrij Gluchovskij (Glukhovsky). Ten debutoval v roce 2005 (knižně 2007) románem Metro 2033, který původně publikoval zdarma na svém blogu. Značně prořídlé obyvatelstvo Moskvy se po jaderné válce z neobyvatelné země stáhne do labyrintu moskevského metra, postupně si vytvoří svébytné a svérázné komunity odpovídající jednotlivým stanicím. A i o tohle relativní bezpečí možná lidé přijdou. Román se dočkal dvou pokračování, která však byla mnohem méně úspěšná. Všechny tři romány přeložil přesný Rudolf Řežábek a všechny mají díky vydavatelství OneHotBook i audioknižní podobu. Metro 2033 načetl Filip Čapka, Metro 2034 vyšlo v interpretaci Alexeje Pyška a Evy Josefíkové a konečně románu Metro 2035 se ujal Michal Zelenka.
 
Neuvěřitelná čtenářská a posluchačská obliba antiutopií a dystopií pravděpodobně znamená, že si rádi představujeme černé zítřky, protože nám pak připadá naše současnost lepší nebo snesitelnější. Gluchovského skvělý román Text se taktéž odehrává na nehostinném místě ve světě, v němž individualita nic neznamená a pro který lidský život nemá větší cenu. Avšak protože jde o současný Petrohrad, o dystopii se nejedná. Taktéž nejsou dystopiemi literární reportáže či rozsáhlé rozhovory s uprchlíky ze Severní Koreje, kterými nás záslužně zásobuje novinářka Nina Špitálníková (např. Mezi dvěma Kimy), přesto s nimi mají leccos společného. Dokonce to někdy vypadá, že se realita rozhodla trumfnout fantazii spisovatelů…