Vyhledat

první webový magazín o audioknihách

Osudové znamení kříže

Datum: 

Autor recenze: 

Jako bychom dnes zemřít měli
Jako bychom dnes zemřít měli

V prosinci roku 1949 se v kostele malé obce Číhošť během bohoslužby pátera Josefa Toufara třikrát zakýval oltářní kříž. Ačkoliv on sám tento podivný úkaz neviděl, dvě desítky svědků nedokázalo mlčet. A ačkoliv mohl být pohyb kříže i dobrým znamením, samotného Toufara nepřímo dovedl na smrt..

Na zázraky totiž tehdy nebyla vhodná doba. Komunistická strana už držela stát pevně v rukou a „klerikální svět“ jim z nich stále jaksi unikal. Pro straníky a příslušníky StB neexistovalo jiné nežli velmi racionální řešení číhošťského kříže, a tím vysvětlením byla úmyslná manipulace. Bylo jen třeba, aby se k ní páter Toufar přiznal. Jenže ten nic takového neudělal a k ničemu podobnému se ani přiznat nehodlal.

Rozhlasový redaktor, spisovatel a publicista Miloš Doležal se této „kauze“ věnuje takřka dvacet let. Kniha Jako bychom dnes zemřít měli představuje jeden ze stěžejních výsledků jeho pečlivého výzkumu a sbírání deníkových poznámek, korespondence, přepisů ze soudních přelíčení či pitevních a jiných úředních záznamů. V anketě Lidových novin se stala v roce 2012 Knihou roku a dočkala se i zvukového zpracování, které ve své kompletní podobě právě vychází.

Pod režijním vedením Markéty Jahodové se načtení koláže dokumentů chopila dvojice Jana Franková a David Matásek. Jejich interpretace umožňuje dobře se zorientovat v obsahu, protože přednes nikam nepospíchá a vhodně klade důraz (a vlastně i částečně emoční procítění) do míst, kde je ho/jich třeba. Momenty, kdy některý z herců přednáší úřední text, jsou zvukově odlišeny – režie zesiluje echo a zabarvuje hlas tak, aby působil jako dobový projev z televize či rozhlasu. Zatímco David Matásek si po celou dobu drží spíše reportážní charakter přednesu, Jana Franková do své interpretace o poznání více vmíchává herectví – někdy je to poněkud na škodu, neboť veskrze popisný způsob Doležalova jazyka (přeci jen jde o literaturu faktu) umocňuje „popisným procítěním“ a jisté pasáže pak hraničí s patosem.
 

Rozhodně mile překvapí zvuková dramaturgie, která se neopírá jen o již zmíněné rozlišení typů textů, ale – a to především – zapojuje velmi často do čtení hudební podkres, který nám dává prostor si věci více urovnat, s některými se přímo srovnat – a neslouží tedy jen a pouze jako předěl. Hudba má v průběhu více než sedmihodinové nahrávky dostatek prostoru na to, aby se v ní objevilo hned několik různých motivů a dokonce i nástrojů. Zatímco akordeon a různá „nálada“ staccata (může být veselé, stejně jako tvořit předzvěst něčeho hrozivého) funguje výtečně, disharmonické vsuvky mnohdy působí spíše nahodile a prvoplánově (žádná/škaredá melodie = deprese/represe).

banner 1200x150

Jako bychom dnes zemřít měli svým obsahem splňuje všechna očekávání od textu, který nám má do hloubky představit jeden konkrétní případ – vyšetřování – proces. Doležal utváří mozaiku s poctivostí historika a novináře v jedné osobě a dává nám do rukou/uší materiál, který nahlíží do neveselé doby a zrůdného chování strany, jež – a to je na knize vlastně možná to nejvíce zneklidňující – má dnes podporu přibližně čtvrtiny národa…

Recenzovaná audiokniha: 

Audioknihy ze stejného žánru

Praha, Stockholm, New York a Prachatice jsou místa, která Rudy Linka nazývá svým domovem. Jeho inspirativní životní cesta a lidé, které na ní potkal, je přiblížena v této biografii plné optimismu, energie, humoru a hudby.
Jen málokterý panovník bývá všemi tak zavrhován. Osobnost posledního Lucemburka na českém a posléze i římském trůně byla však mnohem složitější. Co vlastně můžeme Zikmundovi vyčítat? Jednal opravdu tak nečestně? Byl to křivopřísežník? Husův vrah? Anebo zachránce Evropy v době vícepapežství? Od svých prvních politických krůčků musel vybojovat bitvy, o něž nestál, přičemž měl za…
O velké osobnost Winstona Churchilla vypráví bývalý starosta Londýna Boris Johnson, díky kterému vznikl jedinečný titul shrnující vybrané okamžiky dějin a života státníka. Různé biografie vyšly již mnohokrát, ale tentokrát se jedná o spojení známých i neznámých detailů, které byly podstatné pro jeho další činnosti a formování celé osobnosti.
Britský historik a autor četných biografií Robert Lacey ve své knize Koruna (The Crown) líčí osudy britské královské dynastie v letech 1947 až 1955. Bylo to období, kdy se Velká Británie těžce vzpamatovávala z druhé světové války a kdy se rozhodovalo o budoucí podobě a vlastně i existenci samotné monarchie.

Recenze ze stejného žánru

Severní Korea je pro mnohé symbolem současného totalitarismu, zároveň jde o zemi obestřenou tajemstvím, o níž koluje řada více či méně pravdivých mýtů. Málokdo v naší kotlině toho o KLDR ví tolik, jako Nina Špitálníková. Jejím prozatím nejúspěšnějším literárním počinem je soubor rozhovorů s těmi, kdo ze země uprchli.
Když se řekne Lauren Graham, mnohým seriálovým fanouškům se ihned vybaví postava těžko zaměnitelné matky samoživitelky s bystrou myslí, komicky-ironickým pohledem na svět a ocelovým žaludkem z (převážně) komediálního amerického seriálu Gilmorova děvčata. Že je Graham též spisovatelka, bude vědět patrně o něco méně lidí. A to právě v češtině vyšla už třetí její kniha.…
Těžká, výtvarně vymazlená kniha Raději zešílet v divočině na mě doma shlíží z poličky už několik měsíců. Nerozbalená. Čeká na svou chvíli. Rozhovory Aleše Palána s obyvateli šumavských samot nejsou četbou všední, a ne každý den se k nim hodí. To dá rozum. A pak jsem objevila audioverzi a cestou z Prahy na Moravu a…
Je to zápletka, jakou by v případě, že by šlo o námět detektivky, většina vydavatelů označila za nepravděpodobnou a hodila by ji autorovi na hlavu. Jenže Ann Rule nenapsala kriminální fikci, ale portrét skutečného zločince z masa a kostí, kterého sama znala. Aniž by to tušila, vídala se tváří v tvář s nejbrutálnějším sériovým vrahem Ameriky, majícím na…

Dále od recenzenta

Příchod českého překladu zatím posledního knižního titulu Cala Newporta má i nemá dobré načasování. Na jedné straně vstupuje do doby, v níž digitální přesycenost volá po řešeních, na straně druhé se pulty knihkupectví prohýbají pod texty plných rad a návodů, jak život zjednodušovat, včetně těch, kterak se „digitálně vyčistit“. Ačkoliv je Newportova práce zcela aktuální,…
Jan Mühlfeit není posluchačům audioknih neznámý – Aleš Zbořil už načetl jeho velmi populární exkurzi do leadershipu Pozitivní leader. Pokud jste však činnosti tohoto bývalého veleúspěšného manažera Microsoftu sledovali, víte, že se v jeho hledáčku neobjevují pouze vedoucí týmů, ale také děti - školáci, respektive rodiče a vzdělávací instituce. Mühlfeitovo snažení v oblasti růstu dětského…
Biografie a Walter Isaacson k sobě neodmyslitelně patří. Autor, který má dar i na malém prostoru odkrýt niterné stavy svých hrdinů a postupně skládat mozaiku jejich osobností, po veleúspěšném Steve Jobsovi přichází s Inovátory. Budou stejně tak dobří?
Svolení je více než klasickým románem terapií. Vanessa Springora se vrací do svého dětství. Ve třinácti letech se seznámí se slavným, starším spisovatelem G. M. Vzniká láska. Alespoň tak tehdy dívka vzájemný vztah vnímala.

Další lákavé recenze

Symfonie s úderem kotlů
Recenze

Nemuzikální akvarista

Audioknižních detektivek se Sherlockem Holmesem existuje celá řada a nemálo z nich je k dispozici i ke koupi na audioknižním trhu. Jedná se o příběhy ...
Číst dál →
Povídky a příběhy
Recenze

Pocta Josefu Somrovi

Čerstvý držitel Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v činohře, pan Josef Somr, slaví 15. dubna 2014 své osmdesáté narozeniny. Jeho jméno je zárukou té nejvyšší ...
Číst dál →
Svědkyně ohně
Recenze

Poctivé drámo

Severská detektivka je v současnosti světovým fenoménem a ani čeští čtenáři nezůstávají o nic ošizeni. Zatímco před revolucí a v 90. letech jsme mohli poznat ...
Číst dál →
Dvanáct nejznámějších povídek
Recenze

Podivné experimenty Edgara Allana Poea

Do kin právě přichází snímek Podivný experiment, který, stejně jako o dva roky dříve Havran, převádí na filmové plátno povídky, které napsal mistr napětí Edgar ...
Číst dál →
banner 300x480
banner 300x300
banner 300x300

O autorovi

Jako bychom dnes zemřít měli
​Zasněžená Vysočina, třetí neděle adventní 11. prosince 1949. V malém kostelíku v Číhošti se při kázání sedmačtyřicetiletého faráře Josefa Toufara třikrát zakýval oltářní dřevěný křížek a zůstal vychýlen mimo těžiště.
Přejít nahoru