Vyhledat

první webový magazín o audioknihách

Poslech v bublinkové koupeli

Příběh služebnice
Příběh služebnice

Příběh služebnice je díky televiznímu zpracování všudypřítomný a i obálka, kterou zvolilo nakladatelství OneHotBook, k aktuální seriálové podobě odkazuje. Šarlatová barva, bílé čepce, strnulé tváře dystopických řeholnic, jež se pomalými krůčky vydaly na cestu a z hustě popsaných stránek se přesunuly na filmové pláno a nyní i do uší posluchačů audioknih, jsou nezaměnitelné. Chytlavá propagace seriálu oživila text přes dvacet starý tak důkladně, že jej mnozí vnímají jako novinkový titul.

Podzimní návštěva autorky knihy, kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové, která v Praze převzala Cenu Franze Kafky, jen rozhořela plamínek zájmu o svět, který nás láká i děsí zároveň, neplodný svět našeho zítřka.

Většinou poslouchám mluvené slovo, když řídím, a pak doposlouchávám u vaření či uklízení. Niterný Příběh služebnice nutí k zastavení, zklidnění dechu, rozvíjí se jako čajový květ. Hrdinka Fredova vyjmenovává ty nejobyčejnější věci, které vidí, cítí, dotýká se jich, aby se ubezpečila, že je stále živá. V samotě, do které ji uvrhlo zařazení do kasty služebnic zbavených lidských práv, vzpomíná na život, který kdysi vedla, na rodinu, kterou po nástupu totalitního režimu Republiky Gileád ztratila. Muži umírají na frontě a v zázemí je vše na příděl – potraviny, služebné, manželky i matky. Když posloucháte vemlouvavé líčení, jakou slastí je vetřít si do suché kůže obyčejný krém na ruce a jak nedostupný je olej do koupele, zatoužíte se ponořit do voňavé vany plné bublinek a v jejím bezpečném náručí příběh doposlouchat.

Herečka Zuzana Kajnarová se do vyprávění oblékla jako do zlého snu. Jemně moduluje zděšení těch, kteří přežili, kteří se jednoho dne probudili, a přitom uvízli v noční můře. Příběh neopouští hlavu ženy, která nyní patří do domácnosti jednoho z velitelů, aby mu porodila dítě. Jako vězeň trpící Stockholmským syndromem se snaží pochopit své věznitele, na jejichž libovůli závisí její přežití. Teta Lydie, služebná Rita, manželka Serena Joy, velitel Fred. Fredova se nebouří navenek, ale uvnitř její hlavy vybuchuje vzdor jako ohňostroj, který udržuje živé její dávné já a pomáhá ji nezapomenout, kým doopravdy je. Nebo aspoň kdysi byla. Protože jako dřív už Amerika nikdy nebude.
 

Atwoodová si se čtenáři hraje jako kočka s myší. Nevypráví popořádku. V pomalém tempu trousí informace jako drobečky v temném lese. Přesto ani na chvíli nenudí. Atmosféru audioknihy v režii Jitky Škápíkové nápaditě dotváří podmanivý hudební doprovod. Tóny samoty, okleštěné intimity i veřejného strachu Gileádu zní tak samozřejmě, a přesto jsou hudbou z neznáma. 

banner 1200x150

Text audioknihy nebyl krácen, ale naopak rozšířen samotnou Atwoodovou o jednu kapitolu. Přiznám se bez mučení, že jsem nevypátrala, která část byla namluvena jako bonusová. Nic mi nepřebývalo. Přesto jsem se stejně jako čtenáři musela poprat s neobvyklou poslední kapitolou nazvanou Historické poznámky, která nás posune v čase do roku 2195. Dominuje jí Martin Myšička zosobňující profesora Pieixota. Podivný literární manévr se však stal převedením do zvukové podoby možná dokonce snesitelnějším.

Příběh služebnice evokuje tiché svěřování přítelkyň. Nasajete do sebe úzkost, obavy i drobné radosti. Převezmete část břemena. Nečekejte šokující odhalení. Nejvíc se vždy bojíme sami sebe a Atwoodová má nás ženy dobře přečtené.

Datum: 

Autor recenze: 

Audiokniha recenze: 

Audioknihy ze stejného žánru

Ceciliin zdánlivě dokonalý rodinný život převrátí naruby nález starého manželova dopisu, která má otevřít jen v případě jeho smrti. Tess ztratí v jediném okamžiku veškeré iluze o svém muži i o své sestřenici a zároveň nejlepší kamarádce, když jí tihle dva společně oznámí, že se do sebe zamilovali. A Rachel, které před lety zabili dospívající…
Příběh jedné sudetské rodiny s puncem autobiografičnosti… Nevelká krkonošská obec Benecko, kde se narodil průkopník českého lyžování Bohumil Hanč, mohla svého času posloužit za zmenšený model „rozpůleného domu“, jakým se po rozpadu Rakouska-Uherska stalo nově vzniklé Československo. Znesvářený český a německý živel, popřípadě sympatie a antipatie chované k oběma národům, však rozdělily i mnohé rodiny…
Pokud nedokážeme svým dcerám předat příběhy o svých chybách, hrozí, že je budou opakovat. Ale jsou to vůbec chyby, když ničeho nelitujeme? Magdaléna, Libuše i Eva vyrůstají bez otce. Magdaléna zažila nacistickou okupaci, Libušino kolektivizací rámované dětství končí za okupace vojsky Varšavské smlouvy, Eva je dítětem normalizace.
Neapol s jejími protiklady, dialektem, vášnivostí a prudkými emocemi. Ženy, jejich vnitřní svět, složité dospívání, touha vymanit se z rodinných stereotypů a postavit se na vlastní nohy. To jsou témata, ke kterým se Elena Ferrante, autorka proslulé Geniální přítelkyně, neustále vrací.

Recenze ze stejného žánru

Idylický francouzský venkov, kde se sklenkou vína v ruce v zapadajícím slunci obhlížíte své panství, není pro konec světa disponovaný. Nebudou se zde řítit k zemi výškové budovy, protože hrad je na katastrofy stavěný. Drancování obchodů nehrozí, neboť sklepy jsou zásobené. A když dojde nafta a přeruší se dodávky elektřiny, vyvedou se ze stájí koně…
Je jen málo současných tuzemských divadelních fenoménů. Inscenace Divadelního spolku Kašpar v Divadle v Celetné Růže pro Algernon, ovšem patří mezi ně. Jevištní dramatizaci novely Daniela Keyese zvládli mnozí z nás vidět už kolikrát, možná i s půvabným „stínovým“ překladem do znakové řeči. Už od roku 1993 v ní v hlavní roli exceluje Jan Potměšil,…
Přes pětaosmdesát let dělí vydání české zvukové podoby Konce civilizace od samotného zrodu její předlohy. Zdánlivé stáří ovšem dodává textu na přesvědčivosti. Aldous Huxley totiž ve třicátých letech minulého století dokázal pracovat s takovou vizí budoucnosti, až dnešního člověka mrazí, jak těsně se následující dekády i aktuální vývoj s jeho tezemi potkávaly a potkávají.

Dále od recenzenta

Margaret Atwoodová je po čertech chytrá ženská. Studovaná a obdařená představivostí, která jí umožňuje vypustit a zkrotit démony pevně přisáté na rubu zdánlivě civilizovaných lidských povah. A protože tahle kanadská spisovatelka neztrácí ani v osmdesáti vitalitu a jasnozřivost, vydala po pětatřiceti letech volné pokračování svého slavného románu Příběh služebnice.
Mezi favority ceny Audiokniha roku 2021 bezesporu patřil Spasitel Andyho Weira. Sci-fi titul od knižního vydání rezonoval s očekáváním čtenářské obce namlsané populárním a již zfilmovaným Marťanem a poněkud zklamané mezititulem Artemis. Audioknižní zpracování Spasitele připravilo vydavatelství Témbr a předkládá ji publiku ve dvacetihodinové nekrácené verzi v podání Lukáše Hlavici.
Když svět nezadržitelně klouže vstříc chaosu, je třeba popřát sluchu příběhům, které si s Armagedonem poradí s vtipem a nadhledem. Knihu Dobrá znamení napsali před třiceti lety Terry Pratchett a Neil Gaiman. Svět, do kterého nás zvou, má však rozhodně blíže k Pratchettovu literárnímu stylu. Vtipné slovní přestřelky, neopakovatelná přirovnání, absurdní situace a britský humor…

Další lákavé recenze

Symfonie s úderem kotlů
Recenze

Nemuzikální akvarista

Audioknižních detektivek se Sherlockem Holmesem existuje celá řada a nemálo z nich je k dispozici i ke koupi na audioknižním trhu. Jedná se o příběhy ...
Číst dál →
Povídky a příběhy
Recenze

Pocta Josefu Somrovi

Čerstvý držitel Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v činohře, pan Josef Somr, slaví 15. dubna 2014 své osmdesáté narozeniny. Jeho jméno je zárukou té nejvyšší ...
Číst dál →
Svědkyně ohně
Recenze

Poctivé drámo

Severská detektivka je v současnosti světovým fenoménem a ani čeští čtenáři nezůstávají o nic ošizeni. Zatímco před revolucí a v 90. letech jsme mohli poznat ...
Číst dál →
Dvanáct nejznámějších povídek
Recenze

Podivné experimenty Edgara Allana Poea

Do kin právě přichází snímek Podivný experiment, který, stejně jako o dva roky dříve Havran, převádí na filmové plátno povídky, které napsal mistr napětí Edgar ...
Číst dál →
banner 300x480
banner 300x300
banner 300x300

O autorovi

Příběh služebnice
Dystopická vize ukazuje blízkou budoucnost na půdě dnešních Spojených států amerických, které se proměnily v republiku Gileád a vlády se chopil klerofašistický režim, jenž militantně volá po návratu k tradičním hodnotám. Země se potýká s ekologickými katastrofami a ztrátou lidské plodnosti, takže ženy, které ještě mohou mít děti, jsou jako „služebnice“ nuceny k sexuálnímu otroctví v rodinách velitelů, aby s nimi zplodily potomky místo neplodných chotí. Jednou z nich je i vypravěčka, která musí obezřetně manévrovat mezi Veliteli, jejich krutými Manželkami, hospodyněmi Martami i ostatními Služebnicemi – protože kdokoli z nich může být špionem Gileádu.
Přejít nahoru