V románu Sharko se již podruhé se posluchačům audioknih představí ústřední dvojice vyšetřovatelů a hlavních hrdinů řady thrillerů, které má na svědomí francouzský autor Franck Thilliez. Poprvé se tak stalo už v roce 2017 v románu Syndrom E, který přeložil a také načetl nedávno zesnulý herec a výtečný překladatel Jiří Žák. Syndrom E je třetím dílem poměrně rozsáhlé knižní série, zatímco právě vydaný Sharko dokonce osmou. Česky už pod značkou XYZ z rodiny gigantického Albatrosu vyšlo devět románů, zvukové verze se však dočkaly jen tyhle dva.
Soudobý francouzský kriminální román nabízí několik zvučných autorských jmen, která si vydobyla značnou přízeň i u českých čtenářů a v několika případech i u posluchačů audioknih. Žánr v dnešní Francii nabízí autory píšící klasické chytré detektivky, někdy i s vysokou literární hodnotou, což je případ zvukem v češtině bohužel nepolíbené archeoložky píšící pod pseudonymem Fred Vargas. Objevuje se i fenomén společensky kritické kriminálky, jaké známe především ze Švédska 80. a 90. let, zde reprezentovaný jménem Olivier Norek a jeho českým hlasem Martinem Stránským.
Zdá se nicméně, že i ve Francii už dneska převládají temné, krvavé a násilné thrillery: tento trend můžeme pozorovat od velkofilmem proslavených Purpurových řek Jeana Christophea Grangéa přes romány bestselleristy Bernarda Miniera, které si získaly nesmírnou oblibu i u nás, až právě po Francka Thillieze, doma dnes nejprodávanějšího autora vůbec, který dovedl žánr možná až na samu hranici snesitelnosti.
Thilliez je původním povoláním počítačový inženýr a z jeho psaní doslova čiší snaha o co nejkomplexnější podání látky, kterou si pro svůj aktuální román zvolil jako výchozí. Ať už je to psychologická manipulace, manipulace s viry, manipulace s DNA a mnoho dalších motivů, zdá se, že na začátku jeho tvorby stojí nápad na zápletku, pro jejíž rozvíjení autor nastuduje co nejvíc odborného materiálu. Ten pak popularizačním způsobem a v podobě zjednodušené (bohužel často natolik, že už se dostává mimo rámec pravdy) servíruje čtenářům, čímž se zároveň snaží o dosažení co největší uvěřitelnosti.
Do značné míry mu to vychází, obzvlášť pokud se čtenářem stane někdo, kdo nemá o dané problematice ponětí – a to je samozřejmě pokaždé případ většiny populace. Zároveň se v pozadí jeho románů často skrývá také jakési všeobecné varování, což by do značné míry mělo s jeho tvorbou smířit i náročnějšího kritika. Od Syndromu E navíc znatelně vylepšil stylistiku a ani dialogy už nepůsobí tak strojeně jako dřív – což byla vzhledem k tomu, že je Thilliez rovněž plodným filmovým a televizním scénáristou, poněkud bizarní slabina.
Po charakteristickém a nezaměnitelném projevu zmíněného Jiřího Žáka, který stihl přeložit všechny prozatím vydané části série, se interpretace ujal člen Divadla na Vinohradech (a tedy i Žákův divadelní kolega) Marek Holý, herec právě tak talentovaný jako zkušený. Ten v režii Jakuba Taberyho vede posluchače příběhem tak, aby jeho dějové zvraty i bizarní popisy vynikly samy, bez pomoci hereckých technik či násilného zdůrazňování. Jeho uměřený a po všech stránkách příjemný a profesionální výkon rámuje vhodně zvolená hudba, to vše na nahrávce, která nemá technickou chybu a disponuje robustním a čistým zvukem (zvukoví mistři Marek Šrámek a Daniel Tabery).
Uvidíme, zda si po čtenářích písmenek najde Thilliez stejnou oblibu i u posluchačů audioknih. Na první poslech se určitě zdá, že látka na další dlouhou zvukovou řadu je na světě a tato prozatímní „nesérie“ se možná rozroste o další tituly.
