Příběh s výraznými autobiografickými prvky mapuje život malého Saši, který žije se svými prarodiči a s mámou se téměř nestýká. Jeho dětství, naplněné chlapeckou touhou po dobrodružství, bývá často narušováno ráznou babičkou, která se o vnuka až příliš úzkostlivě stará.
Ve své domovině se román Pochovejte mě pod podlahu setkal s velkým úspěchem a i pětadvacet let po prvním vydání se objevuje v žebříčku bestsellerů. V českém překladu Venduly Kratochvílové vyšel až loni a bohužel se setkal s rozpačitými reakcemi čtenářů. Anotace označila Sanajevův román za jednu z nejvtipnějších knih století, a dokonce ho přirovnávala k dílům jako Spolčení hlupců nebo Forrest Gump. Tím však přitáhla jinou cílovou skupinu než tu, která by knihu dokázala patřičně ocenit, a udělala tak románu spíše medvědí službu. Pokud už bychom měli k něčemu přirovnat, pak spíše ke knize Marka Haddona Podivný případ se psem.
Je pravda, že v ruském literárním prostoru může román působit komicky (nebo spíš tragikomicky), na většinu českých čtenářů, kteří po něm sáhli díky anotaci slibující veselé čtení, však bude mít spíše negativní dopad. Explicitní slovník babičky i samotné zážitky, které ústřední hrdina popisuje, v nich nechávají narůstat znepokojivý pocit, kterého se do konce již nezbaví. To všechno způsobilo, že román, byť velice kvalitní, získává nízké hodnocení.
Audioknihu Pochovejte mě pod podlahu, kterou vydalo nakladatelství Tympanum v režii Jana Rimona, namluvil herec Jan Vondráček a dá se říct, že se mu částečně podařilo to, co slibovala anotace. Přestože román ve své podstatě zůstává smutnou výpovědí o nezvyklém dětství osmiletého Saši, Vondráček mu svým projevem dokázal vtisknout jistou, i když stále tragickou komiku. Především postava babičky v jeho podání získává specifický charakter a drží tak posluchače mezi upřímnou lítostí a výbuchy smíchu. Její monology, ať k dědovi nebo svému vnukovi, jsou díky dikci a hlasu interpreta skutečně úsměvné a příběh tak získává větší nadhled, než má v tištěné podobě.
Naopak, ústřední chlapecká postava je v audioknižním provedení modelována velmi citlivě a vhodně k věku. Vondráček Sašu namluvil téměř něžně, ale i s jistou dávkou zvídavosti a nadšení, tedy s paletou emocí, které děti v těchto letech života mají. O to lehčeji pak může posluchač proniknout do klučičího světa a ztotožnit se s hlavním hrdinou. Zajímavé jsou pak střety mezi Sašou a babičkou, kde do popředí vystupuje konflikt mezi umírněným chlapcem a ráznou ženou. Tyto momenty si zachovávají svou intenzitu, ale zároveň humor, který je v tištěných slovech o něco těžší najít.
Hudební podkres v udržování mírně odlehčené nálady rovněž pomáhá. Kapitoly odděluje příjemný ruský, téměř až folklorní motiv, který vhodně podtrhuje celé vyprávění.
Bohužel nelze říct, že by audiokniha zachránila všechny škody, které knize Pochovejte mě pod podlahu nadělala nevhodná anotace. Román si bude své čtenáře těžko hledat pro svůj příliš peprný slovník a tragické momenty, interpretace Jana Vondráčka však dokázala vystihnout esenci příběhu a ve stravitelnější formě ji podat českému posluchači.
