Tonička Bolavá je čarodějka z Křídy. A i když Křída nemá to správné čarodějné podloží, Tonička už dávno dokázala, že si poradí i bez něj. V devíti letech porazila královnu víl (v knize Svobodnej národ), v jedenácti odvrátila zlojroj, který se pokusil ovládnout její mysl i tělo (Klobouk s oblohou). Teď, když je jí skoro třináct, nastal čas oficiálně vstoupit do učení ke zkušené čarodějce.
Učitelkou se jí stává nikdo menší než… slečna Velezrádná – nejstarší čarodějka, se kterou žádná jiná učnice nevydržela déle než dva dny. Tonička dokazuje, že je mimořádně nadaná, každým dnem, kdy u staré čarodějky zůstává. A pověst jí nezkazí ani banda Fíglů, která se přižene z Křídy, aby na svou bosorbabu mohla dávat pozor. Jenže ani Rob Kterýten a jeho kumpáni nezabrání tomu, aby se Tonička přidala k podzimnímu Morrisově tanci, čímž spustí lavinu nečekaných zimních událostí.
Vybrat za vypravěčku tohoto cyklu zeměplošské série Terezu Dočkalovou byl nadmíru prozíravý tah. Její přirozený projev s mírně nakřáplým hlasem ladí s odstupem a nadhledem, který je tolik nezvyklý pro mladou dívku, jakou je Tonička. Přitom se Tereza v mžiku dokáže přesunout k rejstříku odtažité Bábi Zlopočasné i bodré a poťouchlé Stařenky Oggové, které nastavila Zuzana Slavíková v Soudných sestrách a dalších dílech s čarodějkami.
A potom jsou tu Nac Mac Fíglové – samostatná kategorie všeho: literárních postav; přímých řečí, na kterých by si vylámal zuby nejeden překladatel, kdyby jím nebyl slovutný Jan Kantůrek; a především rozhlasového herectví. Považte: jsou malí, oprsklí, je jich hodně a každý z nich má vlastní unikátní projev. V originále mluví směsí gaelštiny, staré skotštiny, glasgowského dialektu. Zbytek je hatmatilka vlastní provenience. Fíglí slovník v úvodu knihy se tak zdá jako nezbytnost.
Kdo jiný by měl tuhle přisprostlou, alkohol a bitky milující sebranku hlasově utáhnout, než trojnásobná držitelka ceny Thálie? Tereza zvládá jak jejich osobitý jazykový projev, tak i náturu každého z nich, a to až tak, že by posluchač v mnoha případech ani nepotřeboval uvozovací věty – kdyby se z nich zároveň nedozvěděl, co všechno mezi tím Fíglové stihli vyvést.
Interpretku knihou zdárně provedla režisérka Tereza Verecká. Je to již třetí kniha s Toničkou Bolavou, díky čemuž je efektivita této spolupráce jasně patrná. Také hudební předěly a znělky byly vybrány citlivě a příjemně navozují mrazivou zimní atmosféru.
Přestože byla vzhledem k věku protagonistky tato pod-série Zeměplochy zpočátku označována jako „pro mladší čtenáře“, nebyl by to Terry Pratchett, aby do jedné knihy žánru fantasy nepřidal nepřeberné množství témat, která se dotýkají mnoha lidí také v nefantastických světech. Tonička Bolavá byla dle jeho vlastních slov jeho srdci blízká a také věrní čtenáři označují knihy s ní za to nejlepší z autorovy pozdní tvorby.
Pro poslech Zimoděje nemusíte nezbytně znát předchozích více než 30 knih ze Zeměplochy. Přesto se hodí mít aspoň základní představu o tom, kdo jsou čarodějky a jaký vliv mají na chod tohoto světa. A první dvě audioknihy s Toničkou si poslechnout chcete – kvůli Tereze Dočkalové a Nac Mac Fíglům.
