Taková je výchozí situace filmu Úsvit z roku 2023 režiséra Matěje Chlupáčka a scenáristy Mira Šifry. Film otevírá v současné době aktuální témata intersexuality (dříve hermafroditismu) a identity pohlaví na pozadí nálezu mrtvého novorozence ve 30. letech minulého století. Děj je přitom inspirován skutečnými příběhy lidí s variacemi pohlavních znaků. Film Úsvit vzbudil v době promítání v odborných kruzích značnou diskusi a získal třináct nominací na Českého lva, z nichž však žádnou ve velké konkurenci nedokázal proměnit. Ve stejné době jako film vyšla také stejnojmenná kniha. Původně filmový příběh do knižní podoby převedl spisovatel Jiří Walker Procházka.
Procházkovo převedení však nespočívalo jen v přepisu filmových dialogů, ale zejména v přepisu čistě vizuálních záběrů. Ty musel spisovatel čtenářům zprostředkovat tak, aby v nich zachoval sílu vizuálního sdělení a jeho atmosféru. To se mu povedlo a čtenářům se díky atraktivním popisům může před očima odehrát jejich vlastní filmová verze.
V první polovině roku 2024 pak přišlo vydavatelství Témbr také s audiální podobou tohoto díla. V režii zkušeného Petra Mančala příběh načetla Anita Krausová. Herečka knihu interpretuje s vysokým nasazením. I zásluhou režiséra dává vyniknout každé myšlence, každému důležitému slovíčku. Nepodsouvá však posluchačům vlastní názor (respektive názor autorů nebo názor hlavní postavy Heleny), ale naopak jim dává prostor k přemýšlení. Krausová tedy interpretuje už třetí verzi stejného díla, avšak přináší recipientům zcela jiný zážitek. V jejím podání je téma intersexuality podáváno jaksi uvěřitelněji, nenuceněji a intimněji.
Audiokniha Úsvit je obdařena solidním hudebním doprovodem, jehož autorem je Simon Goff. Ten napsal také hudbu pro původní film. Audioknižní hudba následuje vždy po každé kapitole, přičemž se jedná o několik drobných instrumentálních skladeb, které se podle atmosféry a děje příhodně opakují. Jejich stopáže jsou na české audioknižní poměry pocitově dlouhé, nicméně tento čas umožňuje posluchačům v klidu vstřebat slyšené. Zajímavostí také je, že dvakrát v příběhu zazní lidová píseň interpretovaná dětským sborem, která výborně doplňuje mluvené slovo.
Audiální verze Úsvitu sice přináší stejný příběh jako film (a následná kniha), ale intimnost, s jakou je děj interpretován, může být pro mnohé recipienty příjemnější, respektive snesitelnější. Jediné, co je trochu matoucí, je použití části filmového plakátu s fotografií herečky Elišky Křenkové (filmové Heleny) na obálce audioknihy. Neznalí recipienti se totiž mohou domnívat, že se jedná o narátorku audioknihy, což vzhledem ke skvělým výkonům obou hereček není zrovna ideální situace. Tvůrci z Témbru však patrně neměli na výběr, protože jejich obálka vychází z knižního přebalu, jak bývá u audioknih zvykem. Je však otázka, zda v těchto případech neuvažovat nad jinou obálkou, která by více akcentovala samotnou audioknihu a tolik nepřipomínala film. Nevhodně zvolená obálka totiž může způsobit, že dané audioknižní dílo v obrovském množství konkurence zapadne. To se bohužel stalo i Úsvitu, což je škoda. Za poslech hlavně díky interpretce Anitě Krausové určitě stojí.
