O dva roky později se čtenáři dočkali českého překladu a konečně nyní přišla řada i na audioknihu. Kromě toho, že jde opět o výborně napsanou detektivku, hraje navíc příběh i důležitou roli v rámci celé série. Proč by právě tento díl neměli vynechat ti, kteří se chtějí začíst do některého z novějších autorčiných románů, ale nechce se jim začínat chronologicky od první knihy?
Svérázná velitelka detektivů policejního oddělení z Black Country Kim Stoneová se tentokrát musí soustředit na vyšetřování několika přinejmenším zdánlivě nesouvisejících případů. Vražda mladé prostitutky a záhada novorozence odloženého na prahu jejich služebny nakonec plně zaměstnají nejen ji, ale i celý vyšetřovací tým. Jak děsivých rozměrů mohou oba na první pohled nekomplikované případy dorůst, ovšem vyjde najevo až poté, co události začnou naplno nabírat obrátky a v otázkách života a smrti půjde doslova o minuty.
Na detektivky Angely Marsonsové jen zřídka narazíte na reklamních plakátech, nepatří totiž z nějakého důvodu mezi hrstku vyvolených tvůrců tohoto žánru, jejichž jméno znají i ti, kteří se obvykle všemu, co jen zavání vyšetřováním zločinů, obloukem vyhýbají. Přesto její příběhy získávají u nás a především v zahraničí nadprůměrné čtenářské ohlasy, díky čemuž mohla autorka původně osmidílnou sérii rozšířit na dvojnásobný počet románů. „Sedmička“ Zlámané kosti představuje jakýsi předstupeň zlomového bodu, který nastane v následujícím osmém díle, takže si starší i zcela noví čtenáři a posluchači mohou oživit vývoj dosavadních postav a zároveň se nenápadně seznámí i s jednou novou, která se v následujících pokračováních mezi hlavní charaktery teprve propracuje.
Nahrávka opět vyšla pod značkou Témbr, patřící pod křídla nakladatelské skupiny Euromedia Group. V režii Heleny Rytířové se za mikrofon usadila Jitka Ježková, bez jejíhož hlasu si už snad posluchači případy D. I. Stoneové ani neumějí představit. Herečka čte svižným, místy až rázným tempem, které bude určitě vyhovovat těm, kteří si některé rozvláčnější rétory obvykle na svých přehrávačích zrychlují. Ježková při čtení této látky rozhodně nešetří emocemi. Nebojí se něžně šeptat, zlostně křičet i vyděšeně ječet. Její interpretace je stejně neodolatelná a návyková jako autorčin styl. Obě nepředstírají, že jde o víc, než jen oddechovou literaturu, ačkoliv samotné téma této detektivky nijak lehké není. Ani jedna zbytečně nemoralizuje, nesnaží se působit sentimentálně nebo zkoušet povýšit text na rádoby vyšší, umělečtější úroveň. Marsonsová píše přímočaře, čtivě a poutavě, a stejně tak k jejímu příběhu přistupuje i Jitka Ježková. Výsledek působí jako výborná soudobá popová hudba, která je chytlavá a příjemná, ale nikdo nečeká, že potěší ucho náročného posluchače stejně jako třeba klasická italská opera.
Ani to, že nejde o látku s přesahem, ale neospravedlňuje místy trochu ledabylý přístup k samotné nahrávce ze strany nahrávacího studia. Tam, kde byly některé party dotáčeny zpětně, jsou vložená místa často poměrně slyšitelná, zejména jde-li o pouhých několik slov či větu v jinak stejnorodě působícím odstavci. Ponechané přeřeky, jako „pět hodin po celé“ namísto „pět minut po celé“ mohou působit až úsměvně a určitě by neměly odradit zájemce od koupě, protože v rámci téměř devítihodinové nahrávky jde o marginálie. Přesto ale zamrzí podobně, jako když čtenář odhalí v tištěné knize pravopisnou chybu či překlep.
