Vyhledat

první webový magazín o audioknihách

Po zlatém věku zpívá drozd

Zpěv drozda
Zpěv drozda

Zpěv drozda amerického spisovatele Waltra Tevise patří v žánru science fiction ke klasikám a má své pevné místo mezi nejoriginálnějšími dystopiemi konce minulého století. Byť autor je dnes znám převážně jinými díly, i Zpěvu drozda se bezmála čtyřicet let po vydání dostává zasloužené pozornosti, kterou u nás oživuje aktuální vydání audioknihy.

Tu má na svědomí OneHotBook, respektive tvůrčí tým pod vedením zkušeného režiséra Hynka Pekárka, jehož není třeba našim čtenářům představovat. Jméno autora by však některým nemuselo být na první dobrou povědomé, přestože o jeho tvorbu – i kdyby jen z dálky – nejspíš zakopnul skoro každý. Walter Tevis je totiž mimo jiné autorem románu Muž, který spadl na Zemi, kterýžto coby audioknihu vydal OneHotBook loni, ale jenž byl především v roce 1976 zfilmován Nicolasem Roegem, a to s geniálním hudebníkem Davidem Bowiem v hlavní roli. Fanouškům streamovacích platforem zase jistě před třemi lety neunikl seriálový hit ze šachového prostředí Dámský gambit, který vznikl taktéž podle Tevisovy předlohy. I ta vyšla v minulém roce jako audiokniha a stala se bestsellerem.

Zpěv drozda (přinejmenším zatím) sice zfilmován nebyl, přesto jde o dílo známé nejen žánrovým fanouškům. Jedná se totiž o jeden z těch nadčasových science fiction románů, které nejen, že ani po desítkách let nepřestávají být aktuální, naopak na své naléhavosti jejich vyznění v lecčem nabývá. Kniha vyšla česky hned třikrát, poprvé již v roce 1986 (šest let po vydání anglického originálu), podruhé roku 2008 a naposledy minulý rok, po čemž následovala i letošní audiokniha.

Příběh Zpěvu drozda, zasazený do středně vzdálené budoucnosti (tedy za několik málo staletí), není klasickou politicky alegorickou dystopií, autor v něm na jedné straně uvažoval stinné stránky možného technologického vývoje, na druhé – avšak v souvztažnosti s tím – zkoumal samou podstatu lidské nátury, zejména sklony ke zpohodlnění, otupění, ale třeba taky návykovým látkám. Tevis nám představuje budoucnost, která zažila svůj zlatý věk, jenže každý zlatý věk jednou končí, vyčerpá se a přichází doba stagnace, možná i konce lidské rasy. Otěže totiž dávno přebrala inteligence uměle vytvořená, konkrétně roboti. Jenže i ti mají své nejlepší časy za sebou, už se nevyrábí, většina z nich jen ze setrvačnosti naplňuje svůj program, zatímco lidé tráví veškerý čas pod vlivem drog a jejich životy řídí absurdní zákony a nařízení. Tevis geniálně načrtnul svět, který umírá (kvůli zákonu, který někdo zapomněl zrušit, se dávno nerodí ani lidské děti, čehož jako by si nikdo dlouho ani nevšiml) a topí se v absolutním bezčasí, jen pomalu čeká, až si pro něj přijde nevyhnutelný zánik. Otupělost lidstva v bezútěšném světě pak bradburyovsky ilustruje absencí schopností číst, což je na první pohled alfou a omegou celého díla, byť závažných témat tu pod povrchem i na povrchu bublá mnohem víc. Když se totiž objeví trojice postav, která si postupně čtení osvojí, začne na povrch vyplouvat nejen historie lidské rasy i robotů, ale také pravda o podstatě jejich společné ustrnulé existence, která je nejen bezútěšná, nadto úzkostlivá (tedy pokud jeden přestane brát drogy, což je pochopitelně proti zákonu), ale také tíživě zbytečná.

Komplexní vyprávění o nepěkné budoucnosti svěřil autor třem postavám, které jsou všechny tak trochu outsidery, přestože protnutí jejich cest není zrovna idealistické. Těmi jsou robot Spofforth, lidský muž Bentley a lidská žena Mary Lou, která do světa nezapadá nejen svým životním stylem, ale především tím, že je těhotná.
 

banner 1200x150

Hlasová role robota Spoffortha je poměrně nevděčná, interpret musí šetřit emocemi, ale zároveň nesmí být nudný. Tomáši Pavelkovi, který se pasáží zaměřených na Spoffortha ujal, se toto podařilo bezmála výborně a není mu co vytýkat, byť – už z podstaty své role – je z trojice narátorů jeho interpretace nejméně osobitá. Dobře slyšet je to zejména v porovnání s Martinem Písaříkem, jemuž režie svěřila vyprávění Bentleyho, který z více než jedenáctihodinové stopáže nahrávky zabírá nejvíce času. Písařík je v audioknižním světě velmi zkušený interpret, k tomu má ve svých partech mnohem více místa pro emoce, a také je náležitě využívá. Trojlístek uzavírá herečka a zpěvačka Kateřina Winterová, interpretující pasáže Mary Lou. Oproti svým mužským kolegům dostala poměrně omezený prostor, neboť kapitoly vyprávěné z pohledu Mary Lou jsou v menšině. Ten však Winterová – jejíž jméno je v audioknižním světě zatím spíše vzácně se vyskytující – rozhodně nepromarnila, právě naopak. Svěřenou postavu vykreslila výtečně, velmi věrohodně a posluchačsky nadmíru příjemně.

Byť tedy vedle excelentního Písaříka mají oba zbývající interpreti role spíše doplňující (pro příběh však pochopitelně zcela zásadní), zvládli je se ctí a nadmíru dobře. Těžko hledat v nahrávce slabé místo. Zpěv drozda je zkrátka výborný, od příběhu, přes režijní práci až po výběr a výkony interpretů. A tak to má ostatně i být.

 

Datum: 

Autor recenze: 

Audiokniha recenze: 

Audioknihy ze stejného žánru

Vyprávění pokračují a na scénu přicházejí nové smrtky… Příběhů, jež by se daly o cechu smrtek vyprávět, je stále bezpočet. Od doby, kdy se Nimbus ujal péče o lidstvo, do chvíle, kdy se smrtka Goddard pokusil obrátit systém naruby, uběhly stovky let. Lidé žili dlouho ve světě bez hladu, nemocí a smrti, v němž jako…
Toto je volání o pomoc z těžařské lodi Červený trpaslík. Posádka zahynula v důsledku ozáření, přežil jen David Lister, který byl v době nehody ve stavu nevědomí… Jenže to už z televize znáte. Neznáte ale hloubku průšvihu, který Listera v kosmické řiti jménem Mimas na osudný koráb zavlekl, natož příčinu toho, proč zde před třemi…
V Říši středu probíhá Velká kulturní revoluce. Čína nechce zůstat pozadu za Sověty a Američany, a proto se v rámci tajného vojenského projektu pokouší navázat spojení s mimozemšťany.
Jeden z nejpoutavějších příběhů francouzské literatury druhé poloviny 20. století konečně vychází i v audioknižní podobě. V režii Jana Jiráně, v hlavní roli s Martinem Myšičkou, uslyšíte dalších 34 vynikajících českých herců, kteří vám ve více než 10 hodinách  odvyprávějí  příběh o malém společenstvu z idylického francouzského venkova, který se během okamžiku promění v přízračnou…

Recenze ze stejného žánru

Sci-fi trilogie Liou Cch'-sina se v Číně stala kultovní záležitostí, rozruch však vyvolala i v okolním světě. Vždyť první díl, Problém tří těles, nadchnul odborníky i „obyčejné“ čtenáře, byl přeložil do více než třiceti jazyků a v procesu výroby je i jeho filmová adaptace. K nám nyní přichází i coby audiokniha. Dříve než propadnete jásotu,…
Na audioknižním trhu existuje celá řada jednohlasých či vícehlasých četeb. Dramatizací či dramatizovaných, lépe řečeno dialogizovaných četeb se ovšem mnoho neobjevuje. Výjimkou jsou rozhlasové nahrávky přejímané vydavatelstvím Radioservis, či občasné nahodilé počiny některých jiných vydavatelů.
Egon Bondy (vlastním jménem Zbyněk Fišer) byl ikonickou postavou českého undergroundu, básník, jehož verše tvořily jeden z pilířů tvorby nejdůležitější české kapely své doby The Plastic People of the Universe, a také svébytný filozof spojující radikální marxismus s východními naukami. Postavou natolik ikonickou, že se sama několikrát stala postavou literární – například u Pablo de Saxe v legendární…
Už před více jak třiceti lety nám Josef Pecinovský na stránkách Rodokapsu otevřel přízračné dveře do dystopického světa Plástve. Místo, v němž se lidské bytí po válce smrsklo na život podobný tomu ve včelím úlu. Ovšem, svůj lore autor, držící cenu Karla Čapka, rozšířil hned o další čtyři knihy.

Dále od recenzenta

David Lauda nepatří na české literární scéně ke známým jménům, jeho debutová próza pro dospělé čtenáře (vedle toho má na kontě ještě jednu pro děti) se však letos dočkala audioknižního zpracování z dílny Čti mi! Jednorožec láká na příběh starce, který prchá, aby nalezl ztracené štěstí, přičemž mimo jiné potká netušeného společníka – stopadesátiletého, velmi…
Audioshow Ženy s podtitulem „Příběhy hrdinek, o kterých jsme se ve škole neučili“ napsala pro Audiotéku Jana Patočková ve spolupráci s Matoušem Hrdinou. Společné dílo autorské dvojice režírovala Bela Schenková, interpretace se ujaly Tereza Dočkalová a Tereza Hofová. Osmidílný seriál je určený exkluzivně předplatitelům Audiotéky v mobilní aplikaci.
Když letos v únoru Putinovo Rusko zaútočilo na Ukrajinu, stalo se mnoho věcí. Kromě dopadů sociálních, ekonomických a vedle těžko spočitatelných lidských tragédií, promítla se invaze i do světa kultury a – v této podobě možná poněkud překvapivě – i do popkultury. Že se dříve nebo později stane válka tématem literatury a filmu, bylo jasné. Přerod jednoho…
11. 11. loňského roku by Kurt Vonnegut, Jr. oslavil sto let. Při příležitosti významného výročí se posluchači dočkali prvního českého regulérního zpracování audioknihy tohoto jedinečného amerického spisovatele. Audioknihu Kolíbka vydalo v režii Petra Gojdy a v interpretaci Ivana Řezáče vydavatelství Tympanum.

Další lákavé recenze

Symfonie s úderem kotlů
Recenze

Nemuzikální akvarista

Audioknižních detektivek se Sherlockem Holmesem existuje celá řada a nemálo z nich je k dispozici i ke koupi na audioknižním trhu. Jedná se o příběhy ...
Číst dál →
Povídky a příběhy
Recenze

Pocta Josefu Somrovi

Čerstvý držitel Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v činohře, pan Josef Somr, slaví 15. dubna 2014 své osmdesáté narozeniny. Jeho jméno je zárukou té nejvyšší ...
Číst dál →
Svědkyně ohně
Recenze

Poctivé drámo

Severská detektivka je v současnosti světovým fenoménem a ani čeští čtenáři nezůstávají o nic ošizeni. Zatímco před revolucí a v 90. letech jsme mohli poznat ...
Číst dál →
Dvanáct nejznámějších povídek
Recenze

Podivné experimenty Edgara Allana Poea

Do kin právě přichází snímek Podivný experiment, který, stejně jako o dva roky dříve Havran, převádí na filmové plátno povídky, které napsal mistr napětí Edgar ...
Číst dál →
banner 300x480
banner 300x300
banner 300x300

O autorovi

Zpěv drozda
Když si s něčím nevíš rady, pusť to z hlavy. Ale budeš pak druhému ještě bližním? A máme tu 25. století, přesně jak jsme ho chtěli. V důsledku bezduché robotizace druh Homo sapiens degeneroval do stadia, kdy už nezvládá samostatně myslet, natož aby se množil. Nechce se mu – a už se tím ani netrápí. Pustí prostě problém z hlavy, zobne si narkokapsli jako někdejší příslušníci „krásného nového světa“ Aldouse Huxleyho a zařadí se zpět mezi otupělé ovce, jelikož dohled Orwellova Velkého bratra už není zapotřebí. Zmůže s tím něco newyorský odvážlivec Bentley, jenž jako jediný z přeživší hrstky mátoh umí číst – jelikož si pracně osvojil dovednost tříbící slovní zásobu, paměť, vědomí souvislostí i představu o kráse studiem svazků, které jsou tu zapovězeny jako ve sci-fi hororech Raye Bradburyho? Pokud ano, musí se nejdřív dostat z područí maniakálního robota deváté třídy Spoffortha. Superschopnosti tohoto androida však už vyspěly do té míry, že se mu stal sokem nejen v bojové strategii, ale i na poli milostném… Dystopie autora Muže, který spadl na Zemi a Dámského gambitu se dočkala nominace na cenu Nebula 1980. Silou sžíravé tragikomedie dokládá, jak je důležité mít filipa a vroucně uhájit planetární přežitek zvaný lidskost.
Přejít nahoru