Podle jedné z verzí se myšlenka, že by bylo namístě udělat hrdinkou detektivky dámu v pokročilém věku, zrodila poté, co autoři v divadelní adaptaci na motivy jedné z jejích knih nahradili postavu jisté starší ženy mladou dívkou. Agatha Christie se tehdy měla rozhodnout dát příště více prostoru hrdinkám, které už nejsou krásné a mladé. Uznejte sami, že pro tento účel se slečna Marplová hodila dokonale.
Natáčením zvukových verzí románů s Jane Marplovou se nakladatelská značka Voxi zabývá už dlouhá léta. Kromě nich už vyšly i dvě povídkové sbírky Mrazivé vraždy a Letní záhady, v nichž se vedle zvídavé stařenky objevila i plejáda jiných autorčiných hrdinů. Tentokrát ale přišla řada čistě na sbírku povídek, v nichž hraje prim slečna Marplová.
Soubor Třináct záhad vznikl jako původně série šesti povídek, které vycházely časopisecky v letech 1927-8. Úvodní Úterní klub je právě tím příběhem, v němž se slečna Marplová čtenářům představila úplně poprvé. Povídky byly zasazeny do prostředí setkání několika přátel, kteří si navzájem vyprávějí detektivní historky, jichž byli kdysi svědky, a to tak, že ostatní (a spolu s nimi i čtenáři) mají možnost hádat jejich řešení. Zřejmě asi není třeba dodávat, která z postav všechny zapeklité oříšky hravě rozlouskne díky tomu, že jí připomínaly obdobné události z její vesničky St. Mary Mead. O několik let později přidala autorka další šestici obdobně vystavěných příběhů a navíc jednu povídku, v níž slečna Marplová pomůže policii odhalit vraha k tomu, a Třináct záhad bylo na světě.
Podobnou skládačkou je v jistém slova smyslu i audioknižní verze. Na obálce se dočteme, že příběhy čtou Růžena Merunková, Otakar Brousek a Jitka Ježková. Kdo by se ale těšil na dramatizovanou četbu všech tří interpretů zároveň, bude zklamán. Stejně jako v případě většiny románů je vypravěčem většiny příběhu Otakar Brousek, jemuž jako slečna Marplová sekunduje Růžena Merunková. Jitku Ježkovou uslyšíme jen v povídce Krev na chodníku, v níž svého kolegu vystřídala. Je to z toho důvodu, že takto byl příběh s ženskou vypravěčkou Joyce natočen pro výše uvedenou sbírku Letní záhady a vydavateli zřejmě přišlo zbytečné točit ji znovu. Ostatně obdobně byly převzaty i nahrávky povídek Vánoční tragédie a Chrámek bohyně Astarté, které se předloni objevily v tomtéž souboru, respektive v předchozích Mrazivých vraždách. Zařazení příběhu mezi zbylých dvanáct načtených Otakarem Brouskem však takto působí navzdory vysoké kvalitě interpretace zvláštně. Nechat Brouskem namluvit i tuto povídku znovu, či dokonce naopak využít Jitku Ježkovou pro načtení partů všech ženských postav v celé sbírce povídek, by působilo posluchačsky uceleněji, patrně by však šlo o příliš nákladné řešení.
Samotné interpretaci dvojice Brousek-Merunková ale jinak není téměř co vytknout, což ostatně posluchači znalí dříve vydaných románů již nejspíše sami vědí. Růžena Merunková je tradičně výborná a hlasově se zdá snad být ještě v lepší formě, než před několika lety. Tvárný Otakar Brousek pak tradičně s přehledem zvládá odstínit i více než tucet dalších postaviček, které se v Třinácti záhadách objeví. Jako vždy jde při tom občas až na hranici karikatury, která se ale k charakterům, psaným s jemným anglickým humorem, v tomto případě dobře hodí. Stejně jako jsme v této řadě zvyklí, doprovází nahrávku zdařilá hudební koláž, kterou má na svědomí duo Karpof Brothers, jehož součástí je i režisér audioknihy Daniel Tůma.
Třebaže Voxi nesáhlo po formě vícehlasé četby pro tři herce, představuje Třináct záhad velmi solidní nahrávku, kterou si posluchači z řad fanoušků Agathy Christie užijí od první do poslední minuty. A ani nevadí, že některé z příběhů už před lety vznikly v rozhlase jako dramatizace s Violou Zinkovou, respektive Stellou Zázvorkovou v úloze slečny Marplové. Růžena Merunková se ukázala být jejich více než důstojnou nástupkyní a samotné texty navíc byly pro vysílání v éteru výrazně zkráceny, takže v jejich nové zvukové podobě mají i posluchači znalí těchto nahrávek co nového objevovat.
