Ztracený pojednává o muži, který jednoho prosincového dne nastoupil do metra a od té chvíle ho už nikdo nespatřil. Jeho žena se na Rakera obrátí se zoufalou prosbou o pomoc, a tím začne temný příběh, který se z podstatné části odehraje v atraktivním prostředí londýnského metra – dodnes stěží uvěřitelného stavebního konglomerátu, v němž se nejmodernější technika snoubí s atmosférou viktoriánské Anglie.
Zlomené srdce patří k tomu realističtějšímu, co Weaver napsal: zápletka i rozuzlení mají temný a záhadný esprit nejlepších noirových filmů a některé pasáže textu dokonce aspirují na „vysokou“ či „seriózní“ literaturu, přestože jde stále (a v první řadě) o žánrovou knihu.
Postava samotářského detektiva, ani rekvizity Weaverových knih nejsou žádnými literárními originalitami a supermanské rysy hlavního hrdiny i některá rozuzlení jsou spíše přitažené za vlasy. Přesto bychom neměli tyto romány odmávnout jako tuctovou žánrovou literaturu na pomezí thrilleru a detektivky. Už třeba samotná postava Davida Rakera se v porovnání s podobnými literárními typy vyznačuje až fanatickou posedlostí, s jakou se pouští do pátrání. Ta vyplývá z vědomí, že právě on je poslední nadějí pro blízké pohřešovaných.
Dalším důvodem, proč Weaverovi věnovat pozornost, je jeho spisovatelský um. Všechny jeho romány čítají bezmála 500 stran, jsou vyprávěny s rozvahou a v mírném tempu, ale ani v nejmenším nenudí. Několikrát se opakující scéna prohlížení záznamů z bezpečnostních kamer ve Zmizelém je napsána tak zdařile, až při ní mrazí, ale ani akční pasáže nevybočují z daného rytmu. A právě schopností udržet rytmus vyprávění Weaver značně vyčnívá nad průměr (v českém prostředí má i štěstí na kongeniální překlady Alžběty Lexové).
Režisér obou audioknih Lubomír Koníř si byl tohoto rysu textu bezesporu vědom, když sáhl po Igoru Barešovi – populárním a zkušeném interpretovi, který mluvené slovo spíše vypráví, než hraje. Barešův výkon je bezchybný. Postavy odstiňuje bez přehrávání, ba dokonce s minimální změnou dikce, aniž by se posluchač ztrácel. Svou interpretací dává Weaverově smyslu pro rytmus vyniknout. K tomu je potřeba přičíst i práci mistra zvuku Jana Bláhy, v jehož studiu Wariete obě nahrávky vznikly: hladina hlasitosti je konstantní, hudební předěly neruší a pokud bylo zapotřebí někde stříhat, pak není slyšet ani náznak nějakého švu.
Vydavatelství Bookmedia tak lze vyčíst pouze jedinou věc: z osmi zmiňovaných českých překladů se posluchačům dostává třetí a sedmý díl série, což je škoda. Kromě hlavního hrdiny a řady vedlejších, ale důležitých postav, se totiž několika příběhy pohybuje policista Colm Healy, jehož osudy jsou zásadní zejména v šestém románu série (Němé oběti). Budeme-li spoléhat pouze na audioknihu, bohužel se ve Zlomeném srdci do značné míry dozvíme jeho rozuzlení.
Přes tuto zásadní výtku si vydavatel za obě audioknihy zaslouží uznání. Výtečná interpretace a práce všech zúčastněných sice nezplodily umělecké dílo nebývalých kvalit, ale „pouze“ adekvátní audioverzi tištěné předlohy. Přičemž to „pouze“ je v těch největších možných uvozovkách.
