Vyhledat

první webový magazín o audioknihách

Julie, nejsem já náhodou vrah?

Až najdu klíč
Až najdu klíč

Švédská manželská dvojice Alexander Ahndoril a Alexandra Coelho Ahndorilová celosvětově proslula prozatím devíti extrémně násilnými romány z ranku tzv. severské krimi s detektivem Joonou Linnou napsanými pod pseudonymem Lars Kepler. Nyní se k českým čtenářům a také k uším audiofilů dostává pod názvem Až najdu klíč první díl nové série Klíč.

Tu manželé tvoří pod novým pseudonymem Alex Ahndoril a slibují, že bude radikálně jiná než dosavadní keplerovská krvavá žeň.

Julia Starková utrpěla při letecké havárii v dětství vážné zranění, jehož následky jí znemožnily realizovat sen o kariéře policejní vyšetřovatelky. Nyní vlastní jednak soukromou detektivní kancelář ve Stockholmu, jednak zvučné jméno, které si – jak jinak, tenhle notorický motiv se zřejmě nedá opustit – vydobyla vyřešením jediného případu, na kterém si ovšem všichni ostatní vylámali zuby. Jednoho rána se v její kanceláři zjeví vyděšený spolumajitel dřevařského impéria Mottových, jenž ve svém mobilu po jedné bouřlivé noci objevil fotografii patrně mrtvého muže s pytlem přes hlavu, což znemožňuje identifikaci. Protože byl oné noci pod vlivem alkoholu i prášků a nic si nepamatuje, neví, zda jde o drsný kanadský žertík nebo zda dokonce sám není vrahem. Najme si tedy Julii, aby vypátrala pravdu.

Ta se ve společnosti svého exmanžela, policejního detektiva Sidneyho Mendelsona, vydává na sever do Sundsvallu, kde se na rodinném panství Mannheim odehraje naprosto klasická whodunit šaráda jak vystřižená z dob před necelými sto lety, kdy byl tento druh detektivky na svém vrcholu. A to včetně závěrečné scény, kterou tolik proslavila Agatha Christie u svého Poirota, kdy detektiv svolá všechny podezřelé do jídelny či do salonu a tam jim (a čtenářům) zrekonstruuje celý příběh, rozkryje motivy jednotlivých aktérů předchozího děje a nakonec samozřejmě určí pachatele.
 

Klasická detektivka, kterou právem převálcovala realističtější drsná škola, umřela na předávkování složitostí, kdy nebylo nikterak neobvyklé v rámci závěrečného vysvětlení publikovat i šílené nákresy složitých vražedných mechanismů a kdy tak bylo zcela znemožněno to nejzábavnější i nejpřínosnější z žánru, totiž literární hra autora s publikem – čtenářské odhalování v textu rozmístěných stop a nápověd a odolávání místům, na kterých autor svádí k falešným závěrům. Pokusy o oživení detektivky se pak téměř vždy nesly buď v duchu bizarní nadsázky (legendární jsou historky o tom, jak si nerozluční kamarádi John Dickson Carr a Clayton Rawson vzájemně zadávali co nejneuvěřitelnější zápletky, které pak často s bravurou a vždy s vynalézavostí proměňovali v povídky či romány) nebo jako prosté využití rámce, jak je to obvyklé v postmoderních prózách (připomeňme si za všechny třeba Jméno růže Umberta Eca.

banner 1200x150

Pseudonym Alexander Ahndoril se zjevně nechce vydat ani jednou z těchto cest a volí v podstatě prostý návrat k tradici, kterou ztělesňuje Agatha Christie jako jeho nepřiznaný, ale zcela zjevný inspirační zdroj. Až najdu klíč rozhodně není špatná detektivka. Představuje celkem zručné přenesení starých osvědčených postupů – přirozeně i se všemi stereotypy – do světa 21. století, aniž by se vytrácelo staromilské okouzlení prostou logikou a literární hrou. I postavy jsou do značné míry christieovské, jejich vzájemné vztahy i duševní pochody, které Ahndoril popisuje, mají tu správnou dávku vyšinutí z normálu, která umožňuje vystavět vyprávění tak, aby nebylo nudné. (Přesto: přehnaný způsob, jakým hlavní hrdinka reflektuje svůj vztah k bývalému manželovi, kterého stále miluje, vnáší do textu i velkou dávku klišé z úplně jiného žánru, totiž románů pro ženy.)

Knihu načetla v režii Natálie Deákové Veronika Lazorčáková, i na poli audioknih zkušená herečka, která to v divadelní branži dotáhla z Ostravy až do Národního divadla, kde zazářila například v Goetheho Faustovi. Její interpretace je v podstatě bezchybná a není ani náznakem seversky chladná. Se zručností lodivoda proplouvá sice jednoduchým, ale mnoho poloh umožňujícím textem od začátku až do rozuzlení. S klasickým dobrým zvukem a pečlivou střihačskou prací, která je poznávacím znamením vydavatelství OneHotBook, se může ucho posluchačovo nasytit nijak převratným nebo objevným, ale solidně postaveným a čtivě napsaným příběhem, u kterého si lze po delší době hezky zahrát na detektiva.

 

Datum: 

Autor recenze: 

Audiokniha recenze: 

Audioknihy ze stejného žánru

Pokus o vraždu nabere nečekaný obrat, neboť najednou se role útočníka a oběti vymění… Ženský šestý smysl a nabitý revolver – to nevěstí nic dobrého… Motorista v nesnázích hledá útočiště v blízkém sídle, avšak je přivítán prazvláštním vzkazem.. Evan Llewellyn je podezřelý z krádeže Hvězdy úsvitu, největšího diamantu zámožného Isaaca Pointze – podaří se Herculu…
Zapadlou anglickou vesničku Sittaford odřízne od okolního světa sněhová bouře. V Sittafordském sídle, které obývají nájemnice paní Willetová a její dcera Violet, se sejdou místní obyvatelé na večeři – a po ní podniknou spiritistickou seanci, při níž dojde k něčemu velice podivnému… ťukající stoleček předá zprávu, že kapitán Trevelyan – důvěrný přítel majora Burnabyho, rovněž…
Detektivku Záhadné bodnutí napsal pro Český rozhlas kriminalista Josef Mareš, jeden ze scenáristů televizních Případů 1. oddělení. Hra začíná voláním zoufalé ženy, která na policii oznamuje pobodání manžela blíže neurčeným násilníkem. Do bytu na Vinohradské ulici přijíždějí kpt. Šulc s kpt. Zavázalem, přičemž hned po prvním ohledání místa činu jim některé detaily nesedí. Pátrání po…
První sérii „maigretovek“ v Českém rozhlase natočil Jiří Horčička v roce 1970 s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli. Tyto nahrávky dodnes představují Hrušínského rozhlasové herectví ve vrcholné formě.

Recenze ze stejného žánru

Druhý román ze série s sebou vždycky nese určitá úskalí a vyvolává řadu otázek. Ponese se alespoň ve stejném duchu jako předchozí díl? Nebo naopak, nebude příliš podobný? Neztratí na síle? Nebude příliš tlačit na pilu? Stejné otázky vyvolává i audioknižní vydání. Už teď je ale zřejmé, že audioknižní Smějící se bestie Viléma Koubka plně…
Agatha Christie vždycky uměla skvěle přiblížit jednotlivé postavy, jejich minulost, zvyky a hlavně motivaci tím, že se střídavě zaměřovala na jednotlivé z nich. Dávala čtenáři nahlédnout do jejich uvažování a na základě toho konstruovala psychologii celého případu. Výjimkou není ani její retrospektivně laděný román Cyankáli v šampaňském. O to těžší oříšek ovšem mohlo být jeho…
Kristýna Trpková patří na poli české detektivky mezi nejčerstvější objevy. Předloni debutovala úspěšným titulem Stvůra, na který navázala romány Vesnice a Vetřelec. Druhý ze jmenovaných (a zároveň ze série s vyšetřovatelkou Laurou Linhartovou) vyšel letos i v audiální podobě u Témbru.
Jmenuje se Josefína Divíšková a je učitelkou kreslení. Má vyřídilku, je ironická i sebeironická a umí se dívat kolem sebe, takže postřehne souvislosti, které jiným unikají. Přezdívá se jí „česká miss Marplová“ a její hlášky plní sympaticky živou facebookovou stránku Svět podle Josefíny.

Dále od recenzenta

V evropském měřítku dnes už téměř zapomenutý francouzský nobelista z roku 1915 Romain Rolland patří v českém prostředí k autorům nejen zahrnutým do školního kánonu světové literatury, ale též k autorům, který je dodnes vydáván a i mimo rámec vzdělávacích povinností čten.
Obliba holmesovských pastišů je nejen v anglojazyčném světě značná a Sherlock Holmes je jednoznačně nejvytěžovanější literární postava všech dob. Odkazy na slavného detektiva se nevyhýbají ani tzv. vážné literatuře (např.
Po audioknižním vydání slovenských překladů oblíbených románů Michaela Connelyho v nepřesvědčivé interpretaci Ivo Gogála se na náš trh dostala autorova prvotina Černá ozvěna v češtině, a to s mnohem lepším narátorem.

Další lákavé recenze

Symfonie s úderem kotlů
Recenze

Nemuzikální akvarista

Audioknižních detektivek se Sherlockem Holmesem existuje celá řada a nemálo z nich je k dispozici i ke koupi na audioknižním trhu. Jedná se o příběhy ...
Číst dál →
Povídky a příběhy
Recenze

Pocta Josefu Somrovi

Čerstvý držitel Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v činohře, pan Josef Somr, slaví 15. dubna 2014 své osmdesáté narozeniny. Jeho jméno je zárukou té nejvyšší ...
Číst dál →
Svědkyně ohně
Recenze

Poctivé drámo

Severská detektivka je v současnosti světovým fenoménem a ani čeští čtenáři nezůstávají o nic ošizeni. Zatímco před revolucí a v 90. letech jsme mohli poznat ...
Číst dál →
Dvanáct nejznámějších povídek
Recenze

Podivné experimenty Edgara Allana Poea

Do kin právě přichází snímek Podivný experiment, který, stejně jako o dva roky dříve Havran, převádí na filmové plátno povídky, které napsal mistr napětí Edgar ...
Číst dál →
banner 300x480
banner 300x300
banner 300x300

O autorovi

Až najdu klíč
V každé rodině se najde černá ovce. Jen pro stromy nejdřív nevidíme les. A klíč k tomu všemu. Per Günter Mott je pracháč z vlivného dřevařského rodu, navíc kvartální alkoholik. Jednoho rána však stojí na prahu stockholmské kanceláře soukromé vyšetřovatelky Julie Starkové a škemrá o pomoc. Po zasedání dynastie, které krom tahanic o podíly obnášelo i spoustu pití, objevil ve svém mobilu foto zavražděného muže s pytlem na hlavě. Koho a proč? Toť otázky pro Julii, jež se spojí s exmanželem a exkomisařem Sidem a vyrážejí na zámek Mannheim v hloubi lesů severozápadního Švédska. V sídle hrabivé rodiny Mottů začne pod taktovkou této mladé dámy s hůlkou investigativní drama, v němž dominují její důvtip a dar nahlížet pod povrch emocí. Není divu, je-li Julie sama přímo souborem chodících neuróz. Než tedy sezve přítomné podezřelé ve stylu Agathy Christie do salonku a vyloží karty na stůl, zjistíme mnohé i o její zraněné duši.
Přejít nahoru