Michio Kaku, profesor City College of New York a hostující profesor na Princetonské univerzitě se dlouhodobě zabývá kvantovou teorií, teorií strun a v neposlední řadě jednotnou (dříve též sjednocenou) teorií pole, se kterou se setkáme i v této knize. Celosvětově známý popularizátor fyziky i vědy obecně je častým hostem jak v televizi, tak v rozhlase. Například na kalifornské stanici KPFA uvádí svůj pořad Exploration, kde se věnuje otázkám vědy i tématům, jako je životní prostředí a politika. Vedle velkého množství odborných článků je i autorem mnoha knih, které běžným smrtelníkům vysvětlují na první pohled složité otázky teoretické fyziky. Už jeho první samostatná kniha, Hyperprostor, se stala bestsellerem, byť jsme si na její český překlad museli počkat dlouhých čtrnáct let. Čtenáře si získaly i další tituly jako Paralelní světy, Fyzika nemožného nebo kniha Dále než Einstein, kterou Michio Kaku napsal společně s Jennifer Thompson. Dvě jeho nejnovější publikace, Budoucnost lidstva a Božskou rovnici v češtině vydalo nakladatelství Prostor a obě se dočkaly i audioknižního vydání.
V díle Budoucnost lidstva se Michio Kaku věnoval nejen tomu, jak se v průběhu posledních zhruba sedmdesáti let vyvíjel takzvaný vesmírný program, ale především budoucnosti planety Země, sluneční soustavy a tomu, jaké možnosti a vyhlídky má lidstvo v otázce vesmírného cestování a osídlování jiných kosmických těles. Jeho nejnovější kniha se tematicky vrací o kousek zpět a představuje ten druh lidského bádání, který dal vzniknout mimo jiné právě myšlenkám na „člověka ve vesmíru“.
Hlavním tématem knihy Božská rovnice s podtitulem Hledání teorie všeho je jednotná teorie pole. Ta staví na názoru, že základní přírodní síly by mělo být možné zahrnout do jedné elegantní rovnice. Dosud totiž musely být elektromagnetismus, gravitace a slabá i silná jaderná síla nahlíženy odděleně, jako by mezi nimi ani nebyla žádná souvislost. Jednotná teorie pole by však měla umožnit, aby byly tyto síly ve výpočtech vzájemně zaměnitelné. My bychom pak mohli pomocí jednotných zákonů popsat chování všeho od subatomárních částic po velké galaxie daleko ve vesmíru. Cesta k „božské rovnici“ ale stále není u konce, přestože si nad ní vědci lámou hlavy již od první poloviny minulého století. Protože je ale tato kniha především pro laiky, Michio Kaku neočekává žádné hlubší předporozumění a zvolna seznamuje své publikum se vším, co pro základní pochopení problematiky potřebuje. Začíná už od starověkého Řecka a postupně se přes Isaaca Newtona, J. C. Maxwella a Alberta Einsteina, dostává až k Stephenu Hawkingovi a modernímu pátrání po jednotné teorii pole.
Miroslav Táborský, který pro vydavatelství OneHotBook načetl už předchozí audioknihu Michia Kaku, se pod vedením Hynka Pekárka ujal i Božské rovnice. Za zmínku stojí, že Táborský, byť to dnes možná málokdo tuší, má mimo jiné vystudovanou i fyziku na pedagogické fakultě, a tak má k tématu díla velice blízko. To se koneckonců odráží i v jeho interpretaci. Posluchače strhne svým až klukovským nadšením pro věc a je schopen je okouzlit právě tak, jako je Michio Kaku s to okouzlit své čtenáře. Je tedy až s podivem, že zatím nemá v repertoáru žádná další podobně zaměřená díla, jakými by byla například Stručná historie času Stephena Hawkinga, kterou mimochodem skvěle načetl Filip Švarc, nebo dosud nenačtená Budoucnost prostoročasu.
Přestože se v knize objevují fyzikální vzorce a je místy náročnější na představivost a porozumění, je v podání Miroslava Táborského velmi srozumitelná a to i díky přiměřeně svižnému tempu. Velká škoda je pouze zbytečných vad na kráse v podobě ne právě ideálně načasovaných nádechů, které často přicházejí těsně před koncem souvětí – což jistě bylo možné režijně ohlídat, případě doladit při postprodukci.
V celkovém úhrnu je ale Božská rovnice velmi povedenou audioknihou, schopnou nadchnout každého volnočasového fyzika, který si chce uspořádat vědomosti o jednotné teorii pole a mnohých dalších, které s ní souvisejí. Jistě ji lze ale doporučit i těm, kteří se s tímto druhem bádání teprve chtějí seznámit.
