K Horčičkově režijní tvorbě sahá vydavatelství Českého rozhlasu v poslední době poměrně často. Z nedávných titulů připomeňme reedici jeho Vojny a míru, Zvonokos či čtveřici případů komisaře Maigreta. Jde o jednoznačně pozitivní trend, neboť se tak s dílem legendy české rozhlasové tvorby mohou seznámit ti, kteří dávají přednost poslechu bez přerušování a bez svázanosti rozhlasovým programem. Mohou si uvědomit, že v minulosti vznikala v Československém a později v Českém rozhlasu díla, která se vyrovnají těm největším hollywoodským či broadwayským trhákům.
V případě aktuálně vydaných Bídníků mají posluchači na ploše čtyř hodin možnost zaposlouchat se do precizně zpracované dramatizace Jana Strejčka. Ten spolu se zmiňovaným režisérem Horčičkou, dramaturgem Hynkem Pekárkem a řadou vynikajících herců, jejichž počet překračuje třicítku, dokázal v roce 1993 z objemného románu extrahovat to podstatné a zpracovat ho tak, aby posluchač nebyl trápen sáhodlouhými pasážemi grafomanského Huga. Už například jen to, že se rozhlasový příběh otevírá až v okamžiku propuštění Jeana Valjeana z galejí, kde trávil devatenáct let jako důsledek krádeže chleba (a několika následných pokusů o útěk), znamená významnou změnu proti zmíněným adaptacím, které si líčení této etapy neodpustily. Náš posluchač ale není o nic ošizen – vždyť důsledky života galejníka pronásledují Valjeana po celý jeho další život a jeho minulost je tak často připomínána jako doživotní cejch.
To ale není pochopitelně to jediné, co bude moci audioknižní posluchač ocenit. Co dokáže rozhlasovou adaptaci Bídníků posunout vysoko nad úroveň nekrácených četeb, je vedle skvěle provedené dramatizace především hvězdné herecké obsazení. Výkony Eduarda Cupáka v roli policejního inspektora Javerta a Radoslava Brzobohatého coby Jeana Valjeana jsou nepřeslechnutelné, stejně jako výborná práce vypravěčů Vladimíra Brabce a Jiřího Plachého, kteří „po horčičkovsku“ vstupují zcela přirozeně do děje a posouvají ho dál. Posluchač má díky nim a ostatním rozhlasovým hercům dokonale zprostředkovanou atmosféru Francie v jejích nejsložitějších letech. I těm zdánlivě jednodušším charakterům dodávají herecké výkony barvu a postavám vdechují opravdický život.
Obal audioknihy Bídníci využívá motivu plakátu britské filmové adaptace z roku 2012, který zase odkazuje na světoznámou kresbu Émile Bayarda pro první knižní vydání románu. Moderní grafická úprava Ditty Jiřičkové je vyvedena v červeno-modro-bílých barvách a napomáhá tak k jasné identifikaci na pultech knihkupců. Tak i díky ní jsou Bídníci od Radioservisu titulem, který si zaslouží pozornost široké veřejnosti.
