Nyní se May vrací do známých vod, omývajících břehy hebridského souostroví, s novým příběhem nazvaným Umrlčí cesta. Přiblížil se svým nejlepším knihám i jinak než geograficky?
Chladné moře vyplaví na pláž ostrova Harris polomrtvého muže. Je naživu, ale ztratil paměť. Ze svého života si nepamatuje téměř nic, netuší, kým je a proč se nachází zrovna zde. Následně se sice ukáže, že na ostrově obývá jednu z chatek, ale ani poté si není schopen ze svého předchozího života vybavovat víc než maličkosti. Na několik mil vzdáleném útesu zatím leží mrtvola ubitého člověka. Mohl s ním mít muž bez paměti něco společného? A pamatoval by si vůbec, že spáchal vraždu? Na pevnině v Edinburgu se mezitím pouští dospívající dívka Karen do pátrání po příčině smrti svého otce, s níž se nemůže vyrovnat. Všechny stopy ji vedou na Hebridy.
Peter May se v Umrlčí cestě vrací nejen na skotské souostroví, ale i k postavě detektiva Gunna ze své Lewiské trilogie, který dostal vyšetřování vraždy na starosti i tentokrát. Novým prvkem naopak je vyprávění dezorientovaného muže psané v první osobě a v přítomném čase, díky čemuž je sepjetí posluchače s hrdinou ještě těsnější. Vedlejší dějové linky jsou naproti tomu vyprávěny odtažitěji ve třetí osobě. Oč méně se v nové knize věnuje autor psychologii a minulosti postav, o to víc se zaměřuje na vykreslení atmosféry ostrovů a detektivní zápletce. Na Hebridách je May ve svém živlu a díky tomu se Umrlčí cesta ze všech jeho ostatních děl nejvíce přibližuje jeho vrcholným románům.
Svůj podíl na příznivém dojmu z audioknihy má také herecký výkon Jiřího Dvořáka. Ten dokáže citlivě podat jak melancholické pasáže, tak vzrušeně interpretovat scény nabité napětím a akcí. Ve svém projevu ale naštěstí zbytečně nedramatizuje a nesklouzává k přehrávání, naopak své herectví podřizuje celkovému vyznění příběhu. Namísto herecké exhibice se mu tak spolu s režisérkou Jitkou Škápíkovou podařilo posloužit předloze a nestrhávat přitom na svůj perfektně zvládnutý herecký projev nadbytečnou pozornost. Audioknižní zpracování se k Lewiské trilogii navíc odkazuje nejen osobností interpreta, ale i použitím stejných hudebních motivů. Ty svým laděním atmosféru skotské krajiny skvěle dokreslují. Není proto divu, že takto podařená audiokniha uplyne jako voda.
V Mayových nejlepších detektivních příbězích vlastně nebyl zločin tím nejpodstatnějším. Psychologie postav a flashbacky do precizně zpracovaných událostí v minulosti odlišovaly tyto romány od běžného průměru. Umrlčí cesta v tomto směru nejde tak daleko, zaměřuje se přímočařeji na detektivní zápletku a pocity zmatku hlavního hrdiny zasaženého ztrátou paměti. Způsob, jakým May dokáže před posluchačem vystavět svérázné a drsné prostředí mlhou zahalených skalisek hebridského souostroví na posluchače působí tak, že má pocit jako by tíhu vodou nasáklého oblečení i chuť slané vody vnímal společně s hlavním hrdinou. Sečteno a podtrženo, pokud by si všechny další Mayovy příběhy udržely alespoň laťku nastavenou Umrlčí cestou, mohli by být jeho fanoušci spokojení.
