Záznam divadelní hry v nekrácené podobě a restaurovaný z nahrávky odpovídající způsobu a době jejího pořízení sice nemůže konkurovat moderním audioknihám, ale rozhodně by ze stejných důvodů neměl být zatracován. V případě Ptákoviny jde totiž opravdu o mimořádný zážitek.
O samotném nálezu bylo již několikrát psáno, proto jen ve stručnosti: učinil ho Ivan Bierhanzl, který v archivu Divadla Na zábradlí pátral po magnetofonovém pásku s nahrávkou scénické hudby Jana Klusáka. Jakmile zjistil, že našel 45 let starý záznam hry, která byla na divadelních prknech uváděna jen několik měsíců, spojil se s producentkou a redaktorkou mluveného slova vydavatelství Supraphon Naďou Dvorskou, pro niž má právě inscenace Ptákoviny v Divadle Na zábradlí životní význam. Zatímco totiž na přelomu 60. a 70. let mohla, jako posluchačka divadelní vědy, sledovat celý proces nastudování hry od prvních zkoušek až k premiéře, nyní stála při jejím znovuvzkříšení ve zvukové formě.
Podobný, i když jistě ne tak intenzívní zážitek nyní mohou mít i dnešní posluchači. Původní záznam byl restaurován tak, aby jim ho bylo možno i po těch 45 letech směle předložit. Na místě je však jistá míra shovívavosti – ne každému slovu je napoprvé rozumět, v tišších scénách je zapotřebí maximální soustředění. Nahrávka přece jen nebyla pořízena pro komerční vydání a ani současná zvuková technika neumí zázraky.
Vnímavý posluchač však bude odměněn nejen výtečnými hereckými výkony, ale především otiskem jedinečné atmosféry doby. Z dnešního pohledu se mohou reakce tehdejšího publika, které nadšeně aplaudovalo sebemenší narážce na stav společnosti, zdát přinejmenším přehnané. Na počátku 70. let, v době stísněnosti a strachu, ovšem nebylo běžné setkávat se s otevřeností a jiné než oficiální názory nemohly veřejně zaznít. Návštěvníci divadelních představení museli být o to pozornější a naučili se hledat náznaky a odhalovat jinotaje. A Kundera jim v Ptákovině rozhodně šel na ruku. Jestliže se ale dokážeme vcítit do pocitů tehdejšího diváka, může být poslech Ptákoviny podobně silným zážitkem, jako onoho 14. ledna 1970.
Aby byly historické souvislosti co možno nejúplnější, je balení 2CD doplněno šestnáctistránkovým bookletem s dobovými fotografiemi a průvodním textem Karla Hvížďaly, ohlížejícím se za Kunderovou skrovnou dramatickou tvorbou. Bonusem pro majitele fyzického nosiče je i kopie dobového plakátu k představení. Na obsahu balení se ostatně podílel i sám Milan Kundera, který se zároveň zasloužil i o souběžné vydání knižní podoby hry u svého českého vydavatele, brněnského Atlantisu.
Zvukový záznam Ptákoviny nadchne nejen teatrology a sběratele, ale jistě potěší i běžné milovníky divadla a příznivce mluveného slova. Ti všichni budou mít možnost alespoň poslechnout si bravurní herecké výkony Josefa Chvaliny a Miloše Kopeckého pod režijním vedením Václava Hudečka. Lze jen doufat, že archivy českých divadel brzy vydají další skvosty.
