první webový magazín o audioknihách

Vraždy pro radost

Datum: 

Autor recenze: 

Vražda pro štěstí
Vražda pro štěstí

Jedním z velmi vítaných a bohulibých projektů Českého rozhlasu a vydavatelství Radioservis je uvedení společného díla Jana Zábrany a Jiřího Škvoreckého. Jde o třídílnou sérii kriminálních příběhů s hlavním protagonistou doktorem Pivoňkou. Dosud vyšly dva ze tří případů. Jak si rozhlasoví tvůrci při převedení tohoto díla do zvuku vedli?

S trojicí románů Vražda pro štěstí, Vražda se zárukou a Vražda v zastoupení jsme se knižně mohli poprvé setkat mezi lety 1962-1967. Ještě v oněch šedesátých letech se díky úspěchu dočkaly příběhy doktora Pivoňky ze soukromé detektivní kanceláře druhého vydání. Třetího pak v osmdesátých letech a čtvrtého po roce 2000. Ani filmoví a televizní tvůrci nepřehlídli, jaké oblibě se díla těší, a tak mimo jiné vznikl na počátku nového tisíciletí i úspěšný seriál Případy detektivní kanceláře Ostrozrak, v hlavní roli s Ondřejem Vetchým.
 
První díl trilogie nám představuje hlavního protagonistu, detektivní kancelář, kde pracuje, jeho šéfa, přítelkyni Boženku Skovajsovou, komickou postavu továrníka Zdeborského a dále celou plejádu charakterů točících se kolem pochybného časopisu Osvobozená lyra, který žije z peněz, jež sami autoři platí redakci za otištění jejich básní. Krácenou rozhlasovou úpravu Vraždy pro štěstí jsme mohli na rozhlasových vlnách slyšet už v srpnu 2020, o necelé dva roky později následovala četba na pokračování druhého dílu Vražda se zárukou.
 
Co se týče vydání na zvukovém nosiči a pro download, Radioservis, ať už z jakýchkoli důvodů, ovšem začal trilogii vydávat od prostředka. Tři měsíce po premiéře stejnojmenné četby na pokračování totiž nejprve vydal Vraždu se zárukou. Vyprávění doktora Pivoňky, se v tomto případě v režii Tomáše Soldána zhostil Michal Bumbálek. Což je s podivem, jelikož v archivu rozhlasu tou dobou již rok a půl dlela nahrávka předchozího dílu, tedy Vraždy pro štěstí. S podivem proto, jelikož Vraždu pro štěstí načetl pod zkušeným režijním vedením Aleše Vrzáka Martin Preiss a jeho přínosu audioknižnímu dílu, stejně jako celému vyznění nahrávky, není co vytknout – jak se nyní mohou posluchači přesvědčit.
 
Zatímco Bumbálek „přiřazuje postávám místy až komické zabarvení hlasu“ (jak jsme psali v recenzi zde), Preiss ve Vrzákově režii přistupuje k dílu velice citlivě a poslech literárně důmyslného vyprávění nabitého lehkým, inteligentním humorem se tak stává lahodným posluchačským zážitkem. Tvůrci dokázali zužitkovat potenciál tohoto odlehčeného detektivního díla, na němž je znát, že jej přední čeští spisovatelé tvořili s radostí a láskou k literatuře i žánru.
 

 
Také hudební předěly mezi dějovými úseky a zvukovými stopami se v případě obou vydaných dílů liší. Vraždou se zárukou se průběžně line několik hudebních motivů, z nichž skladba Erika Truffaze působí extrémně rušivým dojmem, který rozbíjí pracně budovanou atmosféru a nutí posluchače posunout se ve zvukové stopě dál nebo přeskočit na další. O nic lépe s dílem nekoresponduje ani aranžmá téhož tvůrce pro skladbu Nature Boy (z roku 2008), kterou celá audiokniha začíná. Naproti tomu La Petite Bal Milese Davise (z roku 1957), která doprovází Vraždu pro štěstí (poprvé vydanou 1962), je posluchačsky mnohem komfortnější a v kombinaci s Preissovou interpretací, která nás uvádí do každodenního života soukromého očka pracujícího pro pražskou kancelář Ostrozrak, působí příjemně kompatibilním noirovým dojmem. Což jde navíc ruku v ruce se záměrem autorské dvojice, která na trilogii pracovala coby na holdu v zahraničí tou dobou tak oblíbené hard-boiled school, jenžto žánr pojala počesku a se značnou mírou nadsázky – jak lze ostatně číst ve Škvoreckého Nápadech čtenáře detektivek. Navíc je zmíněná skladba jaksi „historicky věrná“ – tedy žánru, nikoli časovému umístění příběhu, ten se odehrává na počátku třicátých let.
 
 
Na tomto místě je možné prozradit, že v roce 2023 plánuje Radioservis vydat poslední díl trilogie, čili Vraždu v zastoupení, který by měl opět načíst Martin Preiss. Nezbývá tedy než se těšit a doufat, že jeho přípravě pro zvukové vydání bude věnována stejná péče a cit pro dílo a jeho atmosféru, jako v případě Vraždy pro štěstí.  
 

Recenzovaná audiokniha: 

Audioknihy ze stejného žánru

Beletristický debut francouzského novináře Oliviera Truca trvale žijícího ve Švédsku, který se stal Nejlepší francouzskou detektivkou roku 2013, načež byl ověnčen dalšími 20 literárními cenami,…
Ve vzdálené části severního Švédska zmizela před třemi lety z autobusové zastávky dospívající Lina. Její otec Lelle obviňuje z tragédie především sám sebe a den…
V hromadném hrobě v Šanghaji je nalezeno osmnáct znetvořených a rozřezaných ženských těl. Na místo činu je vyslán Li Jen, protože objevené mrtvoly mohou souviset…

Recenze ze stejného žánru

Série s komisařem Maigretem, jak ji vydává OneHotBook, čítá už pěknou řádku titulů. Ani tento není zklamáním. Maigret v podání Jana Vlasáka je tím svým…
Šéfinspektorka Erika Fosterová se pouští dalšího případu, tentokrát je ale vše jinak. Má sice příležitost dopadnout zločince, který jí připravil o manžela, ale jediný způsob,…
Audiokniha Mlha je takřka povinná pro všechny posluchače, kteří se seznámili s předchozími romány Bouře a Ledoborec ze série o Augustu Strindbergovi švédské autorky Kristiny…

Dále od recenzenta

Další lákavé recenze

Rita Heyworthová a vykoupení z veznice Shawshank
Recenze

Dávkování naděje ve střídmém tempu

Příběh o mladém bankéři Andym nepatří mezi zcela tradiční “kingovky”. Čtenářům, zvyklým na plíživé budování napětí (až hrůzy), autor ve střídmém tempu dávkuje radost ze ...
Číst dál →
Velky-Gatsby-Leda
Recenze

Velký Gatsby bez jazzu

V květnu tohoto roku měl v českých kinech premiéru nejnovější snímek režiséra Baze Luhrmanna Velký Gatsby podle románu Francise Scotta Fitzgeralda. Málokdo mohl uniknout mediální ...
Číst dál →
Audiokniha-Nemesis-Jo-Nesbo
Recenze

Detektivka podle Aleše Vrzáka

Rozhlasovou podobu románu Joa Nesbøho Nemesis uvedl Český rozhlas letos v květnu a červnu na stanici Vltava. Po šest nedělních večerů jsme měli možnost sledovat ...
Číst dál →
Audiokniha-Nemesis-Jo-Nesbo
Recenze

Příslib návratu dobré rozhlasové detektivky

Během šesti květnových a červnových nedělí roku 2013 měli posluchači stanice Vltava příležitost vyslechnout v premiéře detektivní seriál podle románu Nemesis z pera Joa Nesbøho. ...
Číst dál →
banner 300x480
banner 300x300
banner 300x300

O autorovi

Vražda pro štěstí
Kdo stojí za vraždou šéfredaktora svérázného literárního časopisu? Detektivka Josefa Škvoreckého a Jana Zábrany Vražda pro štěstí nás zavede do světa pražské prvorepublikové smetánky i mezi hospodské povaleče a zlodějíčky. „Vymýšlení fabule u detektivky se dost podobá vědeckým experimentům. Stanovíte si pracovní tezi, jdete úspěšně podle ní, a najednou Bum! Dál to nejde. Museli jsme se po každém krachu logiky vrátit na začátek a najít jinou cestu.“ Takto vyprávěl Josef Škvorecký o práci nad detektivními příběhy, které společně s Janem Zábranou psali v průběhu šedesátých let. Knihy pak vyšly pouze pod Zábranovým jménem. Básník, prozaik a překladatel Jan Zábrana měl pro žánr detektivky slabost. Překládal Agathu Christie, Arthura Conana Doyla či Eda McBaina, sestavil antologii z anglické a americké detektivní povídky pod názvem 15 pátračů. S Josefem Škvoreckým napsali tři detektivní příběhy, které se odehrávají v prvorepublikovém Československu: Vražda pro štěstí (1962), Vražda se zárukou (1964) a Vražda v zastoupení (1967). Oba autoři prý společně vymýšleli děj, zápletku, řešení a vyrobili si k tomu detailní osnovu. Škvorecký poté text sepsal, Zábrana ho redigoval a zároveň přidával i různé básně, jejichž témata byla součástí příběhu. O tom, že díla vznikala společnými silami, svědčí akrostich, který oba autoři zapracovali do posledního dílu série, Vraždy v zastoupení. Když se přečtou první písmena každé nové kapitoly, vznikne věta „Škvorecký et Zábrana fecerunt ioculum“, tedy „Škvorecký a Zábrana spáchali žertík“. Autoři si tak vystřelili z tehdejšího režimu a díky Zábranovu „pokrývačství“ mohly tyto detektivky vycházet i v sedmdesátých a osmdesátých letech, kdy už byl Škvorecký zakázaným autorem.
Přejít nahoru